Velryby mají gumové nervy

7. březen 2017

Umíte si přestavit, že by se vám vešlo 200 švestkových knedlíků najednou do pusy? To nedokážou ani ti nejlepší soutěžící na valašském trnkobraní. Velryba ale něco podobného zvládne. Umí nabrat do tlamy větší objem vody, než má její vlastní tělo!


Příspěvky Meteoru 4. 3. 2017
01:22 Tajuplné druhy blesků
07:52 Hledání skryté látky vesmíru
11:26 Ptákem roku je datel
19:52 Časové krystaly sestrojeny
30:34 Makak se zraněnou míchou chodí
34:06 Jak funguje placebo?
45:45 Gumové nervy velryb

Velryby loví drobné vodní živočichy, například rybky a korýše, kteří se pohybují v hejnech. „Takový plejtvák nebo keporkak otevře tlamu na maximum a polkne co největší objem vody spolu s kořistí. Vodu přecedí, zbaví se odpadu a v tlamě mu zůstanou jen ryby a korýši, které polkne bez kousání,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr.

Velryba nabere do tlamy impozantní objem vody, někdy i větší než je objem celého jejího těla. „Roztáhne se jí tlama a hrdlo se prodlouží o 40 procent. Kdybychom to vzali od lalůčku ucha k lalůčku, tak se rozšíří o 162 procent. Jestli máte límeček číslo 42, tak byste při snídani najednou měli metrový obvod krku, to je obrovský nárůst,“ dodal Jaroslav Petr.

Jak to, že se velryba nepotrhá?

Kdyby velryba nosila oblečení, roztrhalo by se na cucky. Její tělo je ale k nárůstu hmoty dokonale uzpůsobeno. A to nejen svalstvo, ale především nervy. Právě jedinečné ustrojení nervového systému pomáhá velrybám polykat obří sousta, přišli na to kanadští vědci, kteří zevrubně zkoumali těla velryb ulovených na Islandu.

„Ukázalo se, že nerv je zajímavě stočený, má rezervu asi jako guma od trenýrek. Může se natáhnout, pak se smrští a opět se skládá,“ vysvětlil profesor Petr. Při natahování a smršťování pomáhají kličky zatočené do dalších vlnovek, takže jsou tam záhyby na dvou úrovních. „Každá velká zatáčka se skládá ze spousty menších zatáček, při rychlém roztahování a smršťování díky tomu nedochází k pnutí a poškozování nervu,“ doplnil Jaroslav Petr.

Lovci s bublifukem

Velryby mají skvělou taktiku lovu. „Začíná už v hloubce, kdy velryba při pohybu svisle vzhůru začne vypouštět bubliny, které stoupají k hladině rychleji než ona. Když velryba udělá otočku, tak vytvoří z vypouštěných bublin kruh, takový prstenec. Toho se ryby bojí a shlukují se vprostřed prstence, v té chvíli velryba zamíří do největšího nahuštění kořisti a otevře tlamu,“ uzavřel biolog.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem audioarchivu iRadio.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio