Meteor o prvohorní halucinaci, neznámém životě a zombie buňkách
Poslechněte si:
- 01:11 Prvohorní halucinace
- 11:15 Končí život v ráji zánikem?
- 16:31 Neznámé formy života
- 27:07 Kdo nám pije krev?
- 34:42 Využijeme zombie buňky?
- 44:22 Léky z živých bioreaktorů
Hovoří paleontolog Štěpán Rak nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Jaroslava Petra Geneticky modifikovaná Zoo čte Ivo Theimer.
Meteor
Podpořte Meteor v anketě Podcast roku
Prvohorní halucinace
Tyčka dlouhá jako sirka, ze které dolů ční 7 párů jehlovitých nohou, na hřbetě má stejný počet dvojic chobůtků a vpředu velkou hlavu. Co to má být? Zmatení odborníků bylo velké. Netušili ani, jestli je to samostatně žijící tvor nebo jen část jiného většího živočicha.
Dostal úžasné jméno Halucigenia, protože opravdu budilo dojem jakéhosi přeludu. Podle paleontologa Štěpána Raka trvalo dlouho, než odborníci pochopili, že jde celou dobu o omyl. V čem spočíval? A co o živočichovi víme dnes?
Končí život v ráji zánikem?
Americký biolog John Calhoun choval myši doslova v luxusu. Prvních deset měsíců se populace každých 55 dnů zdvojnásobila. Potom růst postupně klesl na třetinu. Od 30. měsíce se zcela zastavil, přestože kapacita prostoru bohatě stačila. To měla kolonie asi 2200 obyvatel. Rozvrat pokračoval, až 23. května 1973, necelých pět let po zahájení pokusu, vydechl naposledy poslední člen – starý samec.
Proč všichni zemřeli, přestože netrpěli nemocemi? Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Neznámé formy života
Když pátráme po životě ve vesmíru, obvykle hledáme něco podobného životu pozemskému. Co když někde ve vesmíru existují úplně neznámé formy života, které fungují na zcela jiných principech než ten náš? Například bez vody, kyslíku…
Jenže jde něco takového zkoumat seriózně? Může věda vůbec podobné úvahy dělat? Na tyto a další otázky odpovídal astrobiolog dr. Tomáš Petrásek.
Kdo nám pije krev?
V našem cyklu s názvem Tajemný host Meteoru zveme přímo do studia bakterie, viry či parazity. Dnešní host patří mezi nejméně vítané letní návštěvníky. Neštěká, nebzučí, a přesto z něj mají lidé větší strach než z většiny šelem. Stačí procházka v trávě a může se k vám připojit. Schválně, podle čeho ho poznáte?
Využijeme zombie buňky?
Kdo sleduje horory, určitě už zombie viděl. Mrtvola vystupuje z hrobu a snaží se uspokojit svou touhu po krvi pojídáním čerstvého lidského masa nebo mozku. Uklidnit nás může fakt, že zombie ve skutečnosti nikdo nikdy nepotkal, protože z vědeckého hlediska je to úplný nesmysl.
Tedy v případě člověka jako celku, ale v případě lidských buněk je situace jiná. Vědci něco jako „zombie buňky“ vytvořili. K čemu by šly použít? Odpovídá dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.
Léky z živých bioreaktorů
Mohou nám zvířata vyrábět léky? Jedním z prvních léků produkovaných živými bioreaktory byla bílkovina antitrombin. Ta má v lidském těle za úkol držet na uzdě srážlivost krve.
Američtí genoví inženýři proto vnesli do dědičné informace koz lidský gen pro antitrombin a z mléka zvířat ho potom izolovali. Lék obstál ve všech testech a je dostupný i u nás. Uvádí to v dnešním dílu své Geneticky modifikované Zoo biolog prof. Jaroslav Petr.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
