Režisérka Zuzana Kirchnerová nechtěla natočit detektivku. Proč příběh Simony Monyové vyprávěla jinak?
„Dlouho mě zajímala otázka, co se stane, když člověk narazí na meze své svobody,“ přiznává režisérka Zuzana Kirchnerová. Právě tato otázka ji přivedla k seriálu Monyová, který vypráví skutečný příběh úspěšné spisovatelky Simony Monyové. „Stala se obětí domácího násilí, které skončilo vraždou. Zamrazilo mě. I z toho, že nikdo netušil, co se děje za zdmi domu,“ svěřila se v Blízkých setkáních s Markem Němcem.
Od začátku přitom věděla, že nechce natočit detektivku. „Nevnímala jsem ji jako oběť, ale jako silnou ženu.“ Tomu odpovídá i výtvarné pojetí seriálu. „Vymyslela jsem, že to zpočátku budou růžové kostýmy a všechno zalité světlem. Časem ale barvy potemní.“ Jak dodává, kameraman celý proměnlivý příběh vystihl jedinou větou: „Ztratily se jí ze života barvy.“
Čtěte také
Simona Monyová byla podle režisérky v mnohém dítětem své doby. „Říkala, že vaří a stará se o děti, i když to byla velmi úspěšná žena. K feminismu se ale nehlásila. A podle jejích synů byla úžasnou mámou.“
Téma domácího násilí podle Zuzany Kirchnerové stále zůstává až překvapivě často skryté. „Proto jsem moc ráda, že díky seriálu Monyová se debata rozběhla. Byla jsem svědkem toho, že se o tom lidi baví v tramvaji, v kavárně nebo supermarketu.“ Právě to považuje za jeden z nejdůležitějších dopadů celé série. „Jsem ráda, že to rezonuje,“ uzavírá režisérka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
