Meteor o přežití v žaludku, hlasech přírody a atmosféře Venuše
Poslechněte si:
- 01:07 Poznáte záludné hlasy přírody?
- 11:28 Co je to čas?
- 21:25 Objev atmosféry Venuše
- 24:47 Jak mozek vnímá hudbu?
- 37:07 Co přežije v žaludku?
- 43:16 Zvířata imunní k chorobám
Hovoří zoolog Jan Andreska nebo astrofyzik Petr Kulhánek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Jaroslava Petra Geneticky modifikovaná Zoo čte Ivo Theimer.
Podpořte Meteor v anketě Podcast roku ❯❯
Poznáte záludné hlasy přírody?
Pozorně si poslechněte tyto zvukové ukázky. Třikrát zazní jakýsi zpěv nebo vibrace… jednou dál, pak blíž a hlasitěji… A teď přijde velké překvapení. Tyto zvuky nevydává jeden živočich, ale hned tři různé druhy.
Dokonce nemají vůbec nic společného a patří do úplně jiných skupin – jde o jistého ptáka, obojživelníka a hmyz. Úplně zmatou i zkušeného odborníka, což doložil vlastními vzpomínkami i zoolog Jan Andreska.
Co je to čas?
Nikdo mě neviděl, a přesto mě všichni sledují. Když mně máte dost, často si mně nevážíte. Když vám chybím, nedám se koupit. Ještě jedna nápověda: měřím všechno, ale sám se zastavit nenechám.
Takhle pravdivě popisují hned čtyři nápovědy čas. Všichni ho známe, nikdo si na něj nemůžeme sáhnout. Ale co to přesně je čas? Jak ho definuje fyziky a co o něm víme? Na to odpovídal astrofyzik prof. Petr Kulhánek z ČVUT.
Objev atmosféry Venuše
6. června 1761 došlo ke vzácnému úkazu, kdy planeta Venuše přeletěla přes sluneční kotouč. Ruský vědec Michail Lomonosov si zapsal své pozorování: „Na okraji Slunce se objevilo vzdutí, které se stávalo tím zřetelnější, čím víc se Venuše blížila k okraji. Brzy po výstupu vzdutí zmizelo… Planeta Venuše je zřejmě obklopena vzdušnou atmosférou, která zadržuje a ohýbá sluneční paprsky.“
Povedla se tak nevídaná věc: objevit atmosféru Venuše dvě století před érou kosmických sond. Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Jak mozek vnímá hudbu?
Dva nedávné pokusy s novorozenci ověřovaly změny frekvence srdeční činnosti a změny pohybů coby reakci na hudbu veselou a smutnou. Veselá hudba snižovala aktivitu, novorozenci přecházeli z ospalosti do spánku, zpomalovali rytmus sání, sníženou aktivitu doprovázelo zpomalení srdeční činnosti. Výsledkem smutné hudby byl klid.
Z výsledku lze soudit, že se emoční odpověď na hudbu pravděpodobně objevuje už u novorozenců. Co dalšího o vztahu hudby a mozku víme, nám popsal MUDr. František Koukolík.
Co přežije v žaludku?
V našem cyklu s názvem Tajemný host Meteoru zveme přímo do studia bakterie, viry či parazity. Je řada způsobů, jak se zbavit nemoci, jak zabít jejího původce. Antibiotika, vysoká nebo nízká teplota, zbraně imunitního systému… Ale dnešní host si vybral opravdu zvláštní adresu. Místo, kde většina organismů nepřežije ani pár minut. Když přežije tam, co jiného by ho mohlo ohrozit a nás vyléčit?
Zvířata imunní k chorobám
Američtí vědci zjistili, jakou bílkovinu potřebuje pro úspěšnou nákazu virus vyvolávající u prasat onemocnění známé jako respirační a reprodukční syndrom. Gen pro tuto bílkovinu zkrátili. Vystřihli z něj část, podle které se tvoří úsek bílkoviny využívaný virem.
K nemoci, která masově zabíjí malá selata a březím prasnicím zabrání ve zdárném dokončení vývoje mláďat, byla zvířata s upravenou dědičnou informací odolná. Budeme je chovat? Ptá se v dnešním dílu své Geneticky modifikované Zoo biolog prof. Jaroslav Petr.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.