Meteor o Moby Dickovi, zvucích hvězd a chytré myši

Mohl Moby Dick potopit loď?

Dobová ilustrace zkázy velrybářské lodi Essex, která mohla posloužit jako inspirace pro Melvillova Moby Dicka|foto:Bildagentur-online / Universal images group / Profimedia

„Tam láme vlny!“ zněl pokřik, když se bílá velryba v nezměrné vyzývavosti vrhala jako losos k obloze… V románu Hermana Melvilla Moby Dick se schyluje k velkému dramatu: posádka se chystá velrybu ulovit a kapitán dokonat pomstu za loď, kterou tento dravec potopil.

Známý příběh vzbuzuje logickou otázku: Dokázal by opravdu vorvaň potopit loď? Biolog prof. Jaroslav Petr představil výzkum, který zkoumal, jak velký náraz dokáže vydržet hlava vorvaňů.

Útok na lidské nervy

V našem cyklu s názvem Tajemný host Meteoru zveme přímo do studia bakterie, viry či parazity. Dnešní host má pověst jedné z nejděsivějších nemocí v dějinách lidstva. A také jedné z nejstarších. Lidé o ní psali už před tisíci lety. Schválně, podle čeho ji poznáte?

Co může změnit člověka?

Překvapení|foto: RobinHiggins, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Může se stát, že se dospělému zdravému člověku, z různých příčin, najednou změní představy o světě, hodnoty a identita, takže se změní i on sám, jeho osobnost. Jde o radikální přeměnu osobnosti. Dlouhodobou a někdy i nezvratnou.

Jev je to velmi starý. Setkáme se s ním v mytologii a popsali ho už antičtí autoři. MUDr. František Koukolík nám přišel říct, co tomu říká dnešní poznání.

Prvním parníkem přes oceán

Parník Robert F. Stockton na dobové ilustraci|foto:Cigarette card in Wills's Celebrated Ships series / Mary Evans Picture Library / Profimedia

30. května 1839 oznamovaly americké noviny senzaci prvního řádu: parník nazvaný Robert F. Stockton jako první šroubové plavidlo s železným trupem překonal Atlantik. Pravda, převážně pod plachtami. Do tak malé lodi se nevešlo dost uhlí.

Plavba z Londýna do New Yorku, tedy nejméně 5600 km, mu zabrala 46 dní. Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Lze slyšet zvuky hvězd?

Hvězdy v mlhovinách|foto:Davide De Martin & the ESA/ESO/NASA Photoshop FITS Liberator, CC BY 4.0, ©

Ve vesmíru jsou statisíce proměnných hvězd. Mění se z různých příčin a mezi časté typy patří tzv. pulzující hvězdy. Ty se „nafukují a smršťují“, mění se jejich jasnost, teplota, průchodnost vrstev atmosféry pro světlo a další parametry.

Dnes dokáží astronomové hlavně díky několika specializovaným družicím sledovat i ty nejmenší změny jasnosti. Dr. Marek Skarka z Astronomického ústavu AV převedl hvězdné pulzace do slyšitelné podoby a v Meteoru komentoval řadu ukázek. Některé zněly opravdu neuvěřitelně!

Vyrobíme chytré myši?

Laboratorně vylepšená myš|foto:Shutterstock

V roce 1959 vyšla sci-fi novela Růže pro Algernon, v níž lékaři zvýšili inteligenci nejprve laboratorní myšce Algernon a následně také mentálně postiženému muži. Americký spisovatel Daniel Keyes nechal posílit intelekt Algernon i Charlieho komplikovaným neurochirurgickým zákrokem.

To, co bylo v roce 1959 námětem pro sci-fi a prací chirurgů, se podařilo realizovat u myší o půlstoletí později genovým inženýrům. Uvádí to v dnešním dílu své Geneticky modifikované Zoo biolog prof. Jaroslav Petr.