Meteor o zlodějských žirafách, upírech a největším pavouku
Poslechněte si:
- 01:00 Viry se skrývají i v našem genomu
- 10:36 První čtyřtaktní spalovací motor
- 15:15 Jak si žirafy kradou mléko
- 25:07 Vidíme do kapalin
- 34:01 Proč spolu kamarádí upíři?
- 40:50 Největší pavouk na světě
Viry se skrývají i v našem genomu
DNA člověka má něco přes tři miliardy písmen. Je fascinující, že jen 2,5 % z nich skutečně kóduje nějaký gen, něco, co nás tvoří, co je vidět. U 97 % nevíme, co přesně dělají. Ale víme, že 40–50 % z toho jsou zbytky retro elementů, k nimž patří i retroviry. Jde o komponenty virů, se kterými se člověk setkal v dávní minulosti.
Viry dodnes fungují tak, že napadají živé buňky, vloudí se do jejich DNA a pokouší se replikovat sami sebe. Zbytky takových útoků se stávají naší nedílnou součástí. Co o nich víme? Mohou nám i po letech v DNA škodit? Tím se zabýval dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.
První čtyřtaktní spalovací motor
Zkuste si na chvíli představit osobní automobil… poháněný parním strojem. Auto s komínem se vám možná představuje obtížně, ale kupodivu takové vozy existovaly. První parní automobil byl sestrojen v roce 1769.
Nebyl to moc praktický vynález. Masovému rozšíření automobilů pomohl až nový typ motorů – čtyřtaktní spalovací. Nicméně mu trvalo desetiletí, než dohnal parní stroj ve spolehlivosti. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Jak si žirafy kradou mléko
Po mnoho let zcela unikalo velmi zajímavé zjištění, že žirafí mláďata doslova kradou mateřské mléko jiným mláďatům. Zkrátka chodí pít k jiným matkám. Vzhledem k tomu, že mládě je kojeno rok až rok a půl, může jít o poměrně rozsáhlou krádež.
U savců není až tak neobvyklé, že samice kojí i cizí mláďata. Ale u kopytníků, kam žirafy patří, už to běžné není. Jaké je pro to vysvětlení? Na to odpovídá dr. Karolína Brandlová z České zemědělské univerzity.
Vidíme do kapalin
Jak by se vám líbilo podívat se do kapalin? Do pevných látek jsme se dívat naučili, máme úžasné mikroskopy, ale kapaliny, to je něco úplně jiného. V nich je látka v neustálém pohybu. Každý pokus o pořízení fotografie ústí v rozmazaný snímek. Přesto existuje naděje, jak se do kapalin podívat. Nový způsob popsal prof. Petr Slavíček z VŠCHT.
Proč spolu kamarádí upíři?
Netopýrům příbuzní upíři se dělí o nasátou krev. Ale jen s těmi, kteří se s nimi rovněž podělili. Proč se někteří dělí a jiní ne? Je to dáno kamarádstvím, jehož vznik nyní vědci odhalili.
Upíři začínají tím, že si s někým vzájemně pečují o srst. To je investice, která je mnoho nestojí, ale dá se tím ověřit spolehlivost protějšku. Teprve ti, co se osvědčí při péči o srst, se pak dělí o krev. Tam už jde o život, protože bez pravidelného přísunu krve může upír zahynout. Vznik kamarádství upírů popsal biolog prof. Jaroslav Petr.
Největší pavouk na světě
Jen si to představte: vaše draze zaplacená dovolená v Brazílii právě začíná, ubytovali jste se a jdete na svůj první výlet po okolí. A nejednou ho uvidíte. Rzavohnědý pavouk veliký jako váš notebook. Osm chlupatých nohou peláší po cestě a vy jeho běh slyšíte!
Nejen o největším pavoukovi světa jsme vysílali v cyklu Planeta pavouků. Příhody vyprávěné Miloněm Čepelkou s odborným komentářem arachnologa Antonína Kůrky.
Související
-
Pejsek dělá „haf“, ale žirafa? Otázka nejen pro děti, ale i pro vědce
Dlouho se předpokládalo, že žirafy jsou němé, nevydávají vůbec žádné zvuky a nemají mezi sebou žádné společenské vazby. Dnes už víme, že je to trochu jinak.
-
Meteor o netopýřím elixíru mládí, tyranosaurech a sopce, která vyvolala revoluci
02:33 Netopýří elixír mládí 10:38 První radar 15:13 Plíseň, která nás zaživa proroste 24:23 Ostříží zrak tyranosaura 31:31 Sopka, která zažehla francouzskou revoluci
-
Meteor o ovládnutí DNA, nanodiamantech, léku na rakovinu a nylonu
01:05 DNA a zabíjení savců 11:40 Největší manipulátor 22:53 Jak vznikl nylon? 27:00 Lék na rakovinu 36:21 Světélkující nanodiamanty 47:39 Pomáhá mrkev vidět ve tmě?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
