Meteor o zlodějských žirafách, upírech a největším pavouku

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Upír obecný
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:00 Viry se skrývají i v našem genomu
  • 10:36 První čtyřtaktní spalovací motor
  • 15:15 Jak si žirafy kradou mléko
  • 25:07 Vidíme do kapalin
  • 34:01 Proč spolu kamarádí upíři?
  • 40:50 Největší pavouk na světě

Viry se skrývají i v našem genomu

DNA (ilustrační foto)

DNA člověka má něco přes tři miliardy písmen. Je fascinující, že jen 2,5 % z nich skutečně kóduje nějaký gen, něco, co nás tvoří, co je vidět. U 97 % nevíme, co přesně dělají. Ale víme, že 40–50 % z toho jsou zbytky retro elementů, k nimž patří i retroviry. Jde o komponenty virů, se kterými se člověk setkal v dávní minulosti.

Viry dodnes fungují tak, že napadají živé buňky, vloudí se do jejich DNA a pokouší se replikovat sami sebe. Zbytky takových útoků se stávají naší nedílnou součástí. Co o nich víme? Mohou nám i po letech v DNA škodit? Tím se zabýval dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.

První čtyřtaktní spalovací motor

Parní kočár kolem roku 1845

Zkuste si na chvíli představit osobní automobil… poháněný parním strojem. Auto s komínem se vám možná představuje obtížně, ale kupodivu takové vozy existovaly. První parní automobil byl sestrojen v roce 1769.

Nebyl to moc praktický vynález. Masovému rozšíření automobilů pomohl až nový typ motorů – čtyřtaktní spalovací. Nicméně mu trvalo desetiletí, než dohnal parní stroj ve spolehlivosti. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak si žirafy kradou mléko

Žirafí mláďata chodí krást mléko i k jiným matkám

Po mnoho let zcela unikalo velmi zajímavé zjištění, že žirafí mláďata doslova kradou mateřské mléko jiným mláďatům. Zkrátka chodí pít k jiným matkám. Vzhledem k tomu, že mládě je kojeno rok až rok a půl, může jít o poměrně rozsáhlou krádež.

U savců není až tak neobvyklé, že samice kojí i cizí mláďata. Ale u kopytníků, kam žirafy patří, už to běžné není. Jaké je pro to vysvětlení? Na to odpovídá dr. Karolína Brandlová z České zemědělské univerzity.

Vidíme do kapalin

Budou se umět vědci někdy podívat do vody?

Jak by se vám líbilo podívat se do kapalin? Do pevných látek jsme se dívat naučili, máme úžasné mikroskopy, ale kapaliny, to je něco úplně jiného. V nich je látka v neustálém pohybu. Každý pokus o pořízení fotografie ústí v rozmazaný snímek. Přesto existuje naděje, jak se do kapalin podívat. Nový způsob popsal prof. Petr Slavíček z VŠCHT.

Proč spolu kamarádí upíři?

Upír obecný

Netopýrům příbuzní upíři se dělí o nasátou krev. Ale jen s těmi, kteří se s nimi rovněž podělili. Proč se někteří dělí a jiní ne? Je to dáno kamarádstvím, jehož vznik nyní vědci odhalili.

Upíři začínají tím, že si s někým vzájemně pečují o srst. To je investice, která je mnoho nestojí, ale dá se tím ověřit spolehlivost protějšku. Teprve ti, co se osvědčí při péči o srst, se pak dělí o krev. Tam už jde o život, protože bez pravidelného přísunu krve může upír zahynout. Vznik kamarádství upírů popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Největší pavouk na světě

Největší sklípkani mají až 20 centimentrů

Jen si to představte: vaše draze zaplacená dovolená v Brazílii právě začíná, ubytovali jste se a jdete na svůj první výlet po okolí. A nejednou ho uvidíte. Rzavohnědý pavouk veliký jako váš notebook. Osm chlupatých nohou peláší po cestě a vy jeho běh slyšíte!

Nejen o největším pavoukovi světa jsme vysílali v cyklu Planeta pavouků. Příhody vyprávěné Miloněm Čepelkou s odborným komentářem arachnologa Antonína Kůrky.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka

Odebírat podcast

Související