Meteor o kolektivním vidění, nejcennějším objektu vesmíru a apetitu dinosaurů

Využívají ryby kolektivního vidění?

Pohled pod hladinou |foto: Pexels, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Rypouni jsou africké ryby obývající teplé sladké vody. Mají vyvinuté elektrické orgány, a jsou tak schopní generovat slabé elektrické pole, které umožňuje rybám vnímat okolní prostředí v kalných vodách. Prof. Jaroslav Petr představil nový výzkum, který ukázal úžasnou schopnost využívat k vidění i elektrické signály ostatních rypounů v okolí. Umíte si představit, že byste viděli za roh prostřednictvím kamaráda, který tam už stojí?

Objev měsíce Pluta

Trpasličí planeta Pluto |foto:Shutterstock

Od objevu planety Pluto v únoru 1930 se o ní skoro půl století vědělo pramálo, vlastně jen to, že oproti sousedním planetárním obrům to musí být hotový drobeček. Posun přinesl rok 1978. James Christy z US Naval Observatory studoval fotografie Pluta. Chystal se je proměřit, a zpřesnit tak dráhové parametry planety. Ve čtvrtek 22. června 1978 si všiml, že obraz Pluta je na negativech deformovaný – ve dvou případech vydutí směřovalo k jihu, v jednom k severu. Objev Plutova měsíce Charona byl na světě! Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Kolik stojí nejcennější objekt ve vesmíru?

Planetka Psyche|foto:Shutterstock

Sonda Psyche odstartovala v říjnu 2023 a je na cestě k tělesu nesmírně zajímavému – stejnojmenné planetce Psyche. Planetka pojmenovaná dle řecké mytologie je unikátním kosmickým cílem. Ing. Tomáš Přibyl z Technického muzea v Brně nám popsal, že planetka má neobyčejné chemické složení. Není to jen hromada suti, kamenů a skal. Obsahuje vzácné kovy, které mají pro lidstvo velkou cenu. Tipnete si, na kolik let by jejich prodej pokryl státní rozpočet ČR?

Pojídali dinosauři rádi stehýnka?

Lebka masožravého dinosaura |foto:Nhat Nguyen, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Že se masožraví dinosauři požírali navzájem je známá a pochopitelná věc, která se odehrává denně i mezi dnešními zvířaty. Jenže dnešní zoologové mají skvělou příležitost přímo pozorovat, který druh se živí kterým druhem a jaké části jeho těla má nejraději. Paleontologové to mají mnohem složitější, ale kupodivu i oni dokáží z kostí leccos poznat. Vědí například, že si gorgosaurus rád pochutnával hlavně na stehýnkách menších druhů. Jak na to přišli?

Proč si želva hraje na ponorku?

Mořská želva|foto:Shutterstock

Mezi sedmi druhy mořských želv vyniká v potápění kožatka velká. Při ponoru klesá poměrně strmě pod úhlem přes čtyřicet stupňů a střídá energické záběry ploutví s klidným klouzáním. Pod vodou vydrží hodinu a půl a může dosáhnout hloubky až 1 300 metrů. Při prvních pokusech o změření hloubky ponorů vědci výkon kožatek hrubě podcenili. Na krunýř jim připevnili měřící přístroje, které záhy vypověděly službu, protože nebyly konstruované na tak velké tlaky. To popisuje biolog prof. Jaroslav Petr ve své knize Desatero pohybů, kterou vydalo nakladatelství Dokořán a v Meteoru z ní čte Lucie Juřičková.

Čáp Venda se loučí

Čáp černý|foto:Karel Brož

Čápi jsou věrni svému hnízdu. Vrací se na něj každoročně a snaží se ho uhájit před konkurencí. Třeba i 15 let v řadě mohou hnízdit a vyvádět mláďata. Podobně věrní jsou i svým partnerkám. Mohou s nimi postupně vyvést i 40 mláďat. Přesvědčí nás o tom čáp Venda, který rekapituluje svůj život v podání Jiřího Lábuse. Vše komentuje v Meteoru ornitolog Zdeněk Vermouzek.

Seriálem podporujeme velké celoevropské sčítání čápů bílých a národní sčítání čápů černých. Zapojte se do sčítání čápů bílých na cap.birdlife.cz a černých na avif.birds.cz.