Pejsek dělá „haf“, ale žirafa? Otázka nejen pro děti, ale i pro vědce

V posledních letech se velmi rozvinul výzkum sociálního chování žiraf a začínají se poodhalovat mnohá tajemství žirafího života. Zjistilo se, že žirafy žijí ve velice propracovaných společnostech, s obdobnými společenskými vazbami jako sloni, delfíni, šimpanzi nebo lidé, uvedla Karolína Brandlová z České zemědělské univerzity, která se věnuje studiu žiraf přímo v Africe.

Žirafí koktejl party

Systém žirafího společenství spočívá v tom, že se potkávají a sdružují jedinci, které v tu určitou chvíli pojí společný zájem. Americký biolog Fred Bercovitch, který se žirafami dlouhodobě zabývá, rád používá trefné přirovnání ke koktejl party. Pár kamarádů na party jen tak postává, jiní se procházejí, ostatní krouží kolem mísy s občerstvením a někdo zrovna hledá ideálního partnera. Podobně se chovají také žirafy, různě se potkávají a zase se rozdělují, přiblížila Bercovitchovu metaforu Karolína Brandlová.

Z pozorování žiraf se například zjistilo, že se rády sdružují samice, které zrovna mají podobně stará mláďata. A pomáhají si. Malé žirafy se drží ve skupině, jako děti ve školce, a zatímco jedna samice je hlídá, ostatní se mohou klidně pást.

Skupinky žiraf se neustále mění, musí tedy existovat nějaký komunikační systém, domnívají se badatelé. Dlouho byli přesvědčeni o tom, že žirafy spolu komunikují především vizuálně. Díky své výšce mají žirafy výborný rozhled na krajinu a mohou spolu být v kontaktu dokonce až na několik kilometrů. Dnes už se nicméně předpokládá, že žirafy ke komunikaci využívají také zvuky. „Jenom my nejsme zatím pořád schopni zjistit jak,“ zdůraznila Brandlová.

Co zní v noci ze žirafí stáje

Nedávno se podařilo rakouským a německým zoologům pořídit unikátní nahrávky zvuků, které vydávaly žirafy přes noc v několika zoologických zahradách. Je to neuvěřitelné, ale jednalo se o první nahrávku svého druhu. „Kdybych to slyšela jen z jedné ZOO, tak bych si říkala, jestli to není třeba nějaký technický zvuk spojený s provozem toho zařízení,“ popsala svůj dojem z nahrávky Karolína Brandlová. Jenomže nahrávky pocházejí z více míst, zdá se tedy, že zvláštní hluboké tóny vydávané v noci žirafami mají nějakou funkci, i když se zatím neví jakou.

Vědci se i nadále pokoušejí zachytit jakoukoli zvukovou komunikaci žiraf, například infrazvuk, což je další způsob, kterým by se mohly žirafy dorozumívat. „Zkrátka nikomu nejde na rozum, jak jinak by žirafy mezi sebou dokázaly fungovat, všichni předpokládají, že nějaký zvuk tam být musí,“ dodala Brandlová.

Povídají si i žirafy v pražské zoo?

V každodenním kontaktu se skupinou žiraf je jejich ošetřovatelka v pražské zoologické zahradě Kateřina Pechrová. Žirafy podle ní dobře slyší, reagují na její hlas a dokonce rozeznávají, když na ně mluví jejich jmény. Když potřebuje nalákat žirafy z jedné stáje do druhé, umístí tam krmení a vyzve je k pohybu. Pokud z nějakého důvodu žirafy nechtějí spolupracovat, osvědčilo se jí zvýšit hlas, oslovit je konkrétním jménem a důrazně jim zavelet.

Noční zvukový záznam by se však podle Kateřiny Pechrové pořizoval z pražského pavilonu žiraf velmi těžko, protože by tam rušila hlasitá vzduchotechnika. O neustálý rámus se navíc stará hejno vrabčáků, kterým se u žiraf líbí a obývají s nimi stejný prostor. „Máme tu kamerový systém, který je pro nás velmi důležitý, abychom věděli, co se tady v noci děje, jestli třeba nedošlo k nějakému zranění, ale zvuk žiraf jsme nikdy nenahrávali“, doplnila Pechrová.

Záhada žirafí řeči tedy prozatím zůstává nevyřešena. Badatelé to ale nevzdávají, naopak, vyvíjejí nesmírné úsilí, aby se jim podařilo zachytit žirafí zvuky, a aby je dokázali rozklíčovat. Aby jednou mohli prohlásit: „Ano, teď něco řekla jedna žirafa a členky její skupiny to slyší“.