Meteor o drbání velryb, záchraně banánů a žhavém Měsíci

Jak se drbou velryby?

Velryba|foto:Unsplash, Licence Unsplash, ©

Možná jste nad tím nepřemýšleli, ale je to tak. I zvířata mají tu menší, tu větší potřebu se drbat. U savců s končetinami či ptáků se zobáky to nebývá, alespoň na některých místech těla, problém. Ale co ryby či velryby? Jejich krátké ploutve mají omezenou pohyblivost. Vědci teď sledovali velryby, které se velmi důmyslným způsobem dokáží podrbat na většině povrchu svého těla. Jak to dělají? A proč se potřebují drbat? To popisoval biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak šít cévy?

Operace|foto:Unsplash, Licence Unsplash, ©

V červnu 1894 spáchal italský anarchista atentát na francouzského prezidenta. Přestože lékařská pomoc přišla takřka okamžitě, ani nejlepší chirurgové nedokázali zastavit masivní krvácení z proříznuté vrátnicové žíly. Svědkem tragédie byl i student lékařské fakulty v Lyonu Alexis Carrel. Právě tato událost navedla mladičkého medika k cévní chirurgii. Ano, v době, kdy tento obor ještě neexistoval, si umínil vymyslet způsob, jak sešívat cévy. A povedlo se mu to! Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Zachrání genetici banány?

Banány|foto:Shutterstock

Aniž bychom to zatím v obchodech zpozorovali, banánům hrozí velký problém. Odrůda Cavendish, kterou jíme, je napadána ničivou houbou. Neexistuje pro ti ní obrana. Nemá ji banán a ani člověk nedokáže pomoci. Všechny rostliny uhynou a půda zůstává kontaminována po dobu asi 50 let. Jak upozornil dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV, máme štěstí, že se houba nešíří příliš rychle. Se situací teď pomáhají genetici. Proč? A co vymysleli?

Loudaví šneci a slimáci

Šněci a hlemýždi|foto:Shutterstock

Nejznámější plž - hlemýžď zahradní - leze běžně rychlostí 40 centimetrů v hodině, umí si však i přichvátnout. Oficiální světový rekord drží hlemýžď Archie, který v roce 1995 na Mistrovství světa šneků přesprintoval trať o délce 33 centimetrů v čase rovných dvou minut, což odpovídá rychlosti kolem deseti metrů za hodinu. Jak to, že někteří šneci mohou být na své poměry tak rychlí? A jak se hlemýždi pohybují? To popisuje biolog prof. Jaroslav Petr ve své knize Desatero pohybů, kterou vydalo nakladatelství Dokořán a v Meteoru z ní čte Lucie Juřičková.

Kde se vzalo žhavé místo na Měsíci?

Měsíc v úplňku|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Na Měsíci mrzne. Strana neosvětlená Sluncem prochladne až na -173 stupňů Celsia. Jaké tedy bylo překvapení vědců, když zjistili, že je na Měsíci podivné teplé místo. Porovnání se snímky povrchu ukázalo, že v tom místě září radioaktivní prvky. Kde se tam vzaly? Pokud by se podobné příznaky objevily na Zemi, svědčilo by to o sopečné aktivitě. Ta ale na Měsíci není. O žhavém místu na Měsíci hovořil Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně.

Čáp Venda a strach o Julinku

Sloupy a dráty vysokého napětí |foto:Shutterstock

Ve chvíli, kdy mladá čápata dostatečně vyrostou, přijde jejich velký den a začnou létat. Dostanou se tak z bezpečného prostoru svého hnízda do neznáma. V krajině na ně čeká plno nástrah a mezi největší patří dráty vysokého napětí. Přesvědčí se o tom čáp Venda v podání Jiřího Lábuse. Situaci komentuje v Meteoru ornitolog Zdeněk Vermouzek.

Seriálem podporujeme velké celoevropské sčítání čápů bílých a národní sčítání čápů černých. Zapojte se do sčítání čápů bílých na cap.birdlife.cz a černých na avif.birds.cz.