Meteor o požírání kamenů, podzemní vodě a křížení člověka

Žrali dinosauři kameny?

Velký býložravý dinosaurus|foto:Shutterstock

Na první pohled to nedává smysl. Ať už šlo o býložravé nebo masožravé dinosaury, měli svůj oblíbený jídelníček a kameny v břiše by jim těžko nějak prospěly. Opak je pravdou. Podobně jako některá dnešní zvířata, používali býložraví dinosauři kameny jako prostředky pro lepší trávení. Vladimír Socha popsal, jak kameny dokázaly drtit potravu. Co se s nimi ale dělo dál? Zůstaly v těle dinosaura do konce života? Kolik se jich do žaludku vešlo?

Rozhodnutí letět k Měsíci

Mise Apollo 11: Astronaut Buzz Aldrin u americké vlajky na Měsíci |foto:Fotobanka Unsplash, NASA, Licence Unsplash, ©

Na společné schůzi obou sněmoven Kongresu USA 25. května 1961 americký prezident Kennedy prohlašuje: „Věřím, že tato země se sama vysloví k úkolu dosáhnout toho, aby ještě před koncem tohoto desetiletí přistál člověk na Měsíci a vrátil se bezpečně zpět na Zemi. Žádný jiný kosmický projekt není v tomto období pro lidstvo úchvatnější či důležitější z hlediska dlouhodobého výzkumu vesmíru. Žádný jiný také není tak obtížný a nákladný.“ Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak se doplňují podzemní zásoby vody?

Sledování zásob vody z vesmíru|foto:NASA, Unsplash, Licence Unsplash, ©

Nejen moře, oceány, jezera či řeky… voda se skrývá i pod zemským povrchem. Dá se odhalovat například pomocí gravimetrických družic. Na takovém výzkumu se podílí i dr. Václav Cílek z Geologického ústavu AV. Družice nám ukazují i vzdálenou minulost, kudy například kdysi tekly řeky. Vidí i trendy dnešní doby. Zásobníky podzemní vody jsou důležité právě v těch místech, kde málo prší. Situaci tam ale komplikuje člověk tím, že vodu ze zásobníků aktivně odčerpává. Kolik je zásobníků? Jak si je představit?

Může se hmyz pohybovat na elektřinu?

Někteří pavouci létají na speciálně snovaných chomáčích z vláken. Nejznámější příklady pavoučích vzduchoplavců najdeme mezi plachetnatkami, které známe jako „babí léto“. Přírodovědci dlouho předpokládali, že se při svých letech nechávají unášet větrem. Jenže už Charles Darwin si povšiml, že na plachetnici uvízlé v bezvětří uprostřed oceánu přistávaly stovky plachetnatek. Nezdržely se dlouho a hned zase pokračovaly v cestě. Létaly bez sebemenší podpory větru a dokonce i v dešti. Dnes si vědci myslí, že Babí léto létá na pohon statické elektřiny. Jak to funguje? Vysvětluje biolog prof. Jaroslav Petr ve své knize Desatero pohybů, kterou vydává nakladatelství Dokořán a v Meteoru z ní čte Lucie Juřičková.

Co říká DNA o křížení člověka?

Lebka neandrtálce v rukou odborníka|foto:Profimedia

Dá se přečíst DNA stará sto, tisíc, deset tisíc let... nebo klidně i milion? Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV popsal, jak náročné to je. Jde o záznam plný chyb a poznat, co je kaz a co písmeno genetického kódu, není nic snadného. Kdyby se nám to podařilo, mohli bychom zjistit, jaká byla genetická informace našich dávných předků. Vědci se o to teď pokoušejí a mají první výsledky. Víme už jistě, že se křížil člověk a neandrtálec. Máme čelist člověka, o němž víme, že jeho pra pra babička byla neandertálka. Jde o naprostou výjimku, většinou jsme se křížili s muži.

Čáp Venda a strach o rodinu

Hnízdo čápů v blízkosti lidí|foto:Gabriela Hykl, Český rozhlas

Čáp Venda s velkými obavami sleduje, co se děje u jeho hnízda, kde má tři čápata. Lidé lezou až ke hnízdu, a dokonce si začínají v blízkosti stavět své. Jednoho dne z ničeho nic strčí ptáčata do pytle a odnesou je. Venda v podání Jiřího Lábuse je naprosto zděšen. Co se to děje? Situaci komentuje v Meteoru ornitolog Zdeněk Vermouzek.

Seriálem podporujeme velké celoevropské sčítání čápů bílých a národní sčítání čápů černých. Zapojte se do sčítání čápů bílých na cap.birdlife.cz a černých na avif.birds.cz.