Meteor o požírání kamenů, podzemní vodě a křížení člověka

25. květen 2024

Poslechněte si:

  • 01:12 Žrali dinosauři kameny?
  • 10:33 Rozhodnutí letět k Měsíci
  • 16:35 Jak se doplňují podzemní zásoby vody?
  • 26:26 Může se hmyz pohybovat na elektřinu?
  • 34:27 Co říká DNA o křížení člověka?
  • 44:00 Čáp Venda a strach o rodinu

Hovoří paleontolog Vladimír Socha, geolog Václav Cílek nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy biologa Jaroslava Petra Desatero pohybů čte Lucie Juřičková.

Žrali dinosauři kameny?

Argentinosaurus měřil 40 metrů a vážil kolem 100 tun

Na první pohled to nedává smysl. Ať už šlo o býložravé nebo masožravé dinosaury, měli svůj oblíbený jídelníček a kameny v břiše by jim těžko nějak prospěly. Opak je pravdou. Podobně jako některá dnešní zvířata, používali býložraví dinosauři kameny jako prostředky pro lepší trávení. Vladimír Socha popsal, jak kameny dokázaly drtit potravu. Co se s nimi ale dělo dál? Zůstaly v těle dinosaura do konce života? Kolik se jich do žaludku vešlo?

Rozhodnutí letět k Měsíci

Mise Apollo 11: Astronaut Buzz Aldrin u maerické vlajky na Měsíci

Na společné schůzi obou sněmoven Kongresu USA 25. května 1961 americký prezident Kennedy prohlašuje: „Věřím, že tato země se sama vysloví k úkolu dosáhnout toho, aby ještě před koncem tohoto desetiletí přistál člověk na Měsíci a vrátil se bezpečně zpět na Zemi. Žádný jiný kosmický projekt není v tomto období pro lidstvo úchvatnější či důležitější z hlediska dlouhodobého výzkumu vesmíru. Žádný jiný také není tak obtížný a nákladný.“ Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak se doplňují podzemní zásoby vody?

Satelit, zeměkoule, vesmír

Nejen moře, oceány, jezera či řeky… voda se skrývá i pod zemským povrchem. Dá se odhalovat například pomocí gravimetrických družic. Na takovém výzkumu se podílí i dr. Václav Cílek z Geologického ústavu AV. Družice nám ukazují i vzdálenou minulost, kudy například kdysi tekly řeky. Vidí i trendy dnešní doby. Zásobníky podzemní vody jsou důležité právě v těch místech, kde málo prší. Situaci tam ale komplikuje člověk tím, že vodu ze zásobníků aktivně odčerpává. Kolik je zásobníků? Jak si je představit?

Může se hmyz pohybovat na elektřinu?

Někteří pavouci létají na speciálně snovaných chomáčích z vláken. Nejznámější příklady pavoučích vzduchoplavců najdeme mezi plachetnatkami, které známe jako „babí léto“. Přírodovědci dlouho předpokládali, že se při svých letech nechávají unášet větrem. Jenže už Charles Darwin si povšiml, že na plachetnici uvízlé v bezvětří uprostřed oceánu přistávaly stovky plachetnatek. Nezdržely se dlouho a hned zase pokračovaly v cestě. Létaly bez sebemenší podpory větru a dokonce i v dešti. Dnes si vědci myslí, že Babí léto létá na pohon statické elektřiny. Jak to funguje? Vysvětluje biolog prof. Jaroslav Petr ve své knize Desatero pohybů, kterou vydává nakladatelství Dokořán a v Meteoru z ní čte Lucie Juřičková.

Co říká DNA o křížení člověka?

Švédský biolog a odborník na evoluční genetiku Svante Pääbo s replikou lebky neandrtálce

Dá se přečíst DNA stará sto, tisíc, deset tisíc let... nebo klidně i milion? Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV popsal, jak náročné to je. Jde o záznam plný chyb a poznat, co je kaz a co písmeno genetického kódu, není nic snadného. Kdyby se nám to podařilo, mohli bychom zjistit, jaká byla genetická informace našich dávných předků. Vědci se o to teď pokoušejí a mají první výsledky. Víme už jistě, že se křížil člověk a neandrtálec. Máme čelist člověka, o němž víme, že jeho pra pra babička byla neandertálka. Jde o naprostou výjimku, většinou jsme se křížili s muži.

Čáp Venda a strach o rodinu

Kroužkování čápů na Valašsku (Jarcová)

Čáp Venda s velkými obavami sleduje, co se děje u jeho hnízda, kde má tři čápata. Lidé lezou až ke hnízdu, a dokonce si začínají v blízkosti stavět své. Jednoho dne z ničeho nic strčí ptáčata do pytle a odnesou je. Venda v podání Jiřího Lábuse je naprosto zděšen. Co se to děje? Situaci komentuje v Meteoru ornitolog Zdeněk Vermouzek.

Seriálem podporujeme velké celoevropské sčítání čápů bílých a národní sčítání čápů černých. Zapojte se do sčítání čápů bílých na cap.birdlife.cz a černých na avif.birds.cz.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.