Meteor o černé díře, ukládání energie a zdivočelých muflonech

Čím překvapila černá díra z Kentaura?

Kvasar poháněný černou dírou |foto:Fotobanka Profimedia

Už počátkem šedesátých let se podařilo objevit záhadné objekty – kvasary. Název je zkráceninou z „kvazistelární“ neboli „jakoby hvězdný“ objekt. Na první pohled se zdálo, že jde o hvězdy, ale když se povedlo změřit jejich obrovskou vzdálenost, bylo jasné, že žádná hvězda není schopna produkovat tak enormní množství energie. Dnes víme, že jde o mladé galaxie, v jejichž středu sídlí černá díra. Astrofyzik prof. Petr Kulhánek z ČVUT v Praze ale popsal případ kvasaru ze souhvězdí Kentaura, který se teoriím vzpouzí. Co je špatně?

Revoluční lékařská kniha

Plíce|foto:Unsplash, Licence Unsplash, ©

V roce 1543 vyšly hned dvě významné publikace: v únoru spatřilo v Norimberku světlo světa dílo Mikuláše Koperníka O obězích nebeských sfér, druhou z „biblí vědy“, dotištěnou 1. června 1543 v Basileji, napsal osmadvacetiletý vlámský lékař Andreas Vesal, latinsky Vesalius. Kniha se jmenovala Sedm knih o stavbě lidského těla. Měla 663 stran formátu zhruba A3, obsahovala jedenáct obrazových tabulí a asi tři stovky dalších ilustrací. Vesalius ve svém díle opravuje přes dvě stovky Galénových omylů, naproti tomu řadu jiných ještě nerozpoznal. Šlo o přelomové dílo a Vesalius je zván „prvním anatomem“. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Lze uložit energii do země?

Větrná elektrárna|foto:Shutterstock

Když fouká vítr nebo svítí sluníčko, jedou elektrárny využívající obnovitelné zdroje na plný výkon. A to i když není pro vyrobenou energii využití. V takové situaci by bylo výborné ji někam uložit a když přijde bezvětří nebo noc, tak si ji zase vyzvednout. Existují například přečerpávající elektrárny, ale hledají se i další možnosti. Geolog Leo Eisner představil nový způsob, který se testoval v Texasu – ukládání energie do horniny, a to pomocí jejího natlakování vodou. Jak to funguje?

Riskantní seskoky zvířat

Kachnička karolínská|foto:Fotobanka Profimedia

Americká kachnička karolínská hnízdí v dutinách starých stromů. Naklade tam vysoko nad zemí mimo dosah většiny nepřátel až patnáct vajec. Vylíhlá mláďata rodiče nekrmí; shánějí si potravu sama, a proto musejí hnízdo co nejdřív opustit. Matka na ně čeká pod stromem a láká je k vyskočení z hnízda naléhavým voláním. Kachňata váhají, ale nakonec vyšplhají do vstupního otvoru a vrhnou se do prázdnoty. Zvládnou bez zranění pád z výšky až dvaceti metrů. Jací další živočichové provádějí riskantní seskoky? Popisuje je biolog prof. Jaroslav Petr ve své knize Desatero pohybů, kterou vydává nakladatelství Dokořán a v Meteoru z ní čte Lucie Juřičková.

Proč se u nás daří muflonům?

Muflon|foto:Fotobanka Pixabay

Možná jste v některé zoologické zahradě viděli muflony. Jde o zvířata, která žijí i v naší krajině. Mají pozoruhodnou historii. Jde totiž původně o ovce chované na středomořských ostrovech. Jenže tyto ovce ze zajetí utekly a zdivočely. Změnily se, znovu se dostaly k člověku a začaly být chovány v oborách. Muflony nám v Meteoru představil zoolog Jan Andreska. Víte, že jejich rohy nejsou z kostí?

Čáp Venda zažije kroužkování

Kroužkování čápů |foto:Daniela Pilařová, Český rozhlas

Po mnoho desetiletí bylo kroužkování jediným způsobem, jak se dozvědět o pohybu ptáků po krajině. Až kroužkování odhalilo, že některé druhy dokáží putovat na obrovské vzdálenosti. Platí to i pro čápy. Dnes je možné dávat ptákům čipy, ale klasické kroužkování pokračuje. Přesvědčí se o tom čáp Venda v podání Jiřího Lábuse. Situaci komentuje v Meteoru ornitolog Zdeněk Vermouzek.

Seriálem podporujeme velké celoevropské sčítání čápů bílých a národní sčítání čápů černých. Zapojte se do sčítání čápů bílých na cap.birdlife.cz a černých na avif.birds.cz.