Meteor o černé díře, ukládání energie a zdivočelých muflonech
Poslechněte si:
- 01:09 Čím překvapila černá díra z Kentaura?
- 12:19 Revoluční lékařská kniha
- 17:44 Lze uložit energii do země?
- 24:33 Riskantní seskoky zvířat
- 33:50 Proč se u nás daří muflonům?
- 44:23 Čáp Venda zažije kroužkování
Hovoří astrofyzik Petr Kulhánek, geolog Leo Eisner nebo zoolog Jan Andreska. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy biologa Jaroslava Petra Desatero pohybů čte Lucie Juřičková.
Čím překvapila černá díra z Kentaura?
Už počátkem šedesátých let se podařilo objevit záhadné objekty – kvasary. Název je zkráceninou z „kvazistelární“ neboli „jakoby hvězdný“ objekt. Na první pohled se zdálo, že jde o hvězdy, ale když se povedlo změřit jejich obrovskou vzdálenost, bylo jasné, že žádná hvězda není schopna produkovat tak enormní množství energie. Dnes víme, že jde o mladé galaxie, v jejichž středu sídlí černá díra. Astrofyzik prof. Petr Kulhánek z ČVUT v Praze ale popsal případ kvasaru ze souhvězdí Kentaura, který se teoriím vzpouzí. Co je špatně?
Revoluční lékařská kniha
V roce 1543 vyšly hned dvě významné publikace: v únoru spatřilo v Norimberku světlo světa dílo Mikuláše Koperníka O obězích nebeských sfér, druhou z „biblí vědy“, dotištěnou 1. června 1543 v Basileji, napsal osmadvacetiletý vlámský lékař Andreas Vesal, latinsky Vesalius. Kniha se jmenovala Sedm knih o stavbě lidského těla. Měla 663 stran formátu zhruba A3, obsahovala jedenáct obrazových tabulí a asi tři stovky dalších ilustrací. Vesalius ve svém díle opravuje přes dvě stovky Galénových omylů, naproti tomu řadu jiných ještě nerozpoznal. Šlo o přelomové dílo a Vesalius je zván „prvním anatomem“. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Lze uložit energii do země?
Když fouká vítr nebo svítí sluníčko, jedou elektrárny využívající obnovitelné zdroje na plný výkon. A to i když není pro vyrobenou energii využití. V takové situaci by bylo výborné ji někam uložit a když přijde bezvětří nebo noc, tak si ji zase vyzvednout. Existují například přečerpávající elektrárny, ale hledají se i další možnosti. Geolog Leo Eisner představil nový způsob, který se testoval v Texasu – ukládání energie do horniny, a to pomocí jejího natlakování vodou. Jak to funguje?
Riskantní seskoky zvířat
Americká kachnička karolínská hnízdí v dutinách starých stromů. Naklade tam vysoko nad zemí mimo dosah většiny nepřátel až patnáct vajec. Vylíhlá mláďata rodiče nekrmí; shánějí si potravu sama, a proto musejí hnízdo co nejdřív opustit. Matka na ně čeká pod stromem a láká je k vyskočení z hnízda naléhavým voláním. Kachňata váhají, ale nakonec vyšplhají do vstupního otvoru a vrhnou se do prázdnoty. Zvládnou bez zranění pád z výšky až dvaceti metrů. Jací další živočichové provádějí riskantní seskoky? Popisuje je biolog prof. Jaroslav Petr ve své knize Desatero pohybů, kterou vydává nakladatelství Dokořán a v Meteoru z ní čte Lucie Juřičková.
Proč se u nás daří muflonům?
Možná jste v některé zoologické zahradě viděli muflony. Jde o zvířata, která žijí i v naší krajině. Mají pozoruhodnou historii. Jde totiž původně o ovce chované na středomořských ostrovech. Jenže tyto ovce ze zajetí utekly a zdivočely. Změnily se, znovu se dostaly k člověku a začaly být chovány v oborách. Muflony nám v Meteoru představil zoolog Jan Andreska. Víte, že jejich rohy nejsou z kostí?
Čáp Venda zažije kroužkování
Po mnoho desetiletí bylo kroužkování jediným způsobem, jak se dozvědět o pohybu ptáků po krajině. Až kroužkování odhalilo, že některé druhy dokáží putovat na obrovské vzdálenosti. Platí to i pro čápy. Dnes je možné dávat ptákům čipy, ale klasické kroužkování pokračuje. Přesvědčí se o tom čáp Venda v podání Jiřího Lábuse. Situaci komentuje v Meteoru ornitolog Zdeněk Vermouzek.
Seriálem podporujeme velké celoevropské sčítání čápů bílých a národní sčítání čápů černých. Zapojte se do sčítání čápů bílých na cap.birdlife.cz a černých na avif.birds.cz.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Související
-
Tučňákům skalním nevadí „manželství na dálku“
Málokteří živočichové žijí trvale v páru. Jednomu druhu tučňáků však takový vztah vydrží i po odloučení na sta kilometrů.
-
Meteor o zániku civilizace, sluchu kormoránů, hořlavém sněhu a létajících pavoucích
01:03 Planetka a zánik civilizace 09:24 První český parník 14:02 Odkud teče pramenitá voda? 27:08 Slyší ptáci pod vodou? 36:01 Sníh, který hoří 34:49 Létající pavouci
-
Meteor o Saturnově tajuplném měsíci, paroháčích a svítícím slizu
Jak se vyrábí zelený svítící sliz? Když byl ondřejovský teleskop nový. Tajuplný Saturnův měsíc Enceladus. Paroží dává jelenům zabrat. Technický div světa v Nizozemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.