Meteor o kosmickém terči, svědění a největším tuneláři

Země jako kosmický terč

Zeměkoule|foto:Pixabay, Licence Pixabay

Na přivrácené straně Měsíce najdeme na 50 000 kráterů. Všechny vznikly dopadem kosmických těles, tedy úlomků planetek nebo komet. Naproti tomu na Zemi se impaktní krátery počítají maximálně na stovky. Jak je to možné, když naše planeta je mnohem větší než Měsíc? Srážky jsou náhodné a větší terč znamená větší pravděpodobnost srážky. Geolog Jiří Jiránek říká, že je to vlivem změn zemského povrchu. Krátery už nejsou vidět, přesto se Země v minulosti srazila mnohokrát a bylo to někdy i fatální pro život. Může se to stát znovu?

První urychlovač částic

Částice hmoty|foto: Geralt, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Angličan John Douglas Cockroft a Ir Ernest Walton z Cavendishovy laboratoře v britské Cambridgi se rozhodli nabít velkokapacitní kondenzátory a seřadit je za sebou tak, aby se jejich voltáže sečetly. Přitom museli překonat nejednu svízel související s velmi vysokým napětím, od usměrňovačů, přes měřáky až třeba po izolátory. Nakonec sestrojili první lineární urychlovač částic na světě. Říkali mu kaskádový generátor a dosáhli napětí přes 700 000 voltů. Éra ostřelování atomů protony začala. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Je svědění druh bolesti?

Svědění je někdy horší než bolest |foto:Profimedia

Dříve si odborníci mysleli, že ano. Nicméně se ukázalo, že nervové dráhy jsou částečně oddělené a mají i různé spouštěcí mechanismy. Prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV upozornil, že už dnes odborníci velmi podrobně znají celou cestu od místa, kde nás něco svědí, nebo bolí, až do mozku. Takže už si troufají své znalosti využít. Třeba u pacientů, kteří trpí dlouhodobými silnými bolestmi.

Největší tunelář přírody

Krtek obecný |foto:Profimedia

Hlínu krtek rozrývá velkými předními končetinami a odstrkuje ji stranou, nebo ji hrne před sebou. Čas od času ji vytlačí na povrch a vytvoří tak typickou krtinu. Krtek má chabé šíjové svaly a k vyhrnutí zeminy proto neužívá hlavu, nýbrž přední končetiny. Krtiny sehrávají v krtčím labyrintu důležitou roli větracích šachet – do tunelů jimi proniká vzduch, i když venku nefouká ani slaboučký vánek, a přináší nejrůznější pachy, čímž zajišťuje zvířeti přehled o tom, co se v systému chodeb děje. To popisuje biolog prof. Jaroslav Petr ve své knize Desatero pohybů, kterou vydalo nakladatelství Dokořán a v Meteoru z ní čte Lucie Juřičková.

Proč nás trápí písek ze Sahary?

Písek ze Sahary se dokáže dostat až k nám|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Letos došlo několikrát k tomu, že se písek ze Sahary dostal až na naše území. Nejvýraznější vliv nastal na Velikonoce, když mělo nebe oranžovou barvu a jemný prach se ukládal na zaparkované automobily či okna. Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem vysvětlil, proč musela být vyhlášena smogová výstraha. Jaké neobvyklé podmínky nastaly, že se prach dostal i do nižších poloh? Bude se situace opakovat?

Čáp Venda odletí do Afriky

Čápi před odletem do Afriky|foto:Martina Sihelská, Český rozhlas

Uběhne jen několik měsíců od vylíhnutí a mladá čápata čeká nejdelší cesta jejich života. První let do Afriky je plný překážek. Pomohou ptačí rodiče svým dětem v této náročné zkoušce? Bohužel ne. V čapí rodině to chodí jinak. Přesvědčí se o tom čáp Venda v podání Jiřího Lábuse. Situaci komentuje v Meteoru ornitolog Zdeněk Vermouzek.

Seriálem podporujeme velké celoevropské sčítání čápů bílých a národní sčítání čápů černých. Zapojte se do sčítání čápů bílých na cap.birdlife.cz a černých na avif.birds.cz.