Meteor o vražedné mlze, geniálním Leonardu da Vinci a hrobařících

Vražedná mlha v Kalifornii

Z čeho je mlha?|foto:Creative Commons Zero - CC0

Představte si vědce, který jede jako obvykle na kole do práce. Cestou projíždí, také jako obvykle, hustou mlhou. A protože je to vědec zabývající se znečištěním ovzduší, nabere vzorek a nechá si v laboratoři zjistit, z čeho je mlha složena.

Po pár dnech mu volají výsledek s tím, že musí jít o omyl, protože v mlze je velké množství rtuti. Jenomže opakovaná analýza to potvrzuje! Navíc jde o toxickou formu rtuti, která se ukládá v živých organismech. Odkud se rtuť bere a jaký má vliv na život na západním pobřeží USA, popisuje biolog prof. Jaroslav Petr.

Těžké zrození ČVUT

Nová budova Fakulty architektury ČVUT |foto:Pavel Cyprich

Dnes bereme studium na vysoké škole, jako běžnou záležitost. V populaci ve věku 15–74 let je 1,6 milionu vysokoškoláků, tedy asi 20 %. Ještě před 10 lety to bylo jen 12 % a počátkem 18. století šlo o výjimečnou záležitost.

Koho zajímá technika, může si dnes vybrat hned z několika škol. Největší a nejstarší je České vysoké učení technické v Praze. Má osm fakult a na 19 000 studentů. Vznik této univerzity by mohl vydat na román. Trnitá cesta lemovaná liknavostí mocipánů. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč byly Benátky pod vodou?

Zaplavené Benátky|foto:MS/RAF, Reuters

Italské Benátky mají k vodě úzký vztah. Jsou to právě vodní kanály vedoucí městem, které z nich tvoří výjimečný turistický cíl. Někdy ale bývá vody až příliš. Město zaplavuje voda obvykle v období listopadu.

Záplavy z konce minulého roku ale byly nejhorší od roku 1966. A teprve teď v lednu voda opadává. Meteorolog Martin Novák z ČHMÚ v Ústí nad Labem popsal, že příčinou záplav nejsou žádné lijáky, ale rozlévání Jaderského moře. Benátky mají ale s vodou další problémy.

Byl Leonardo da Vinci levák?

Předpokládaný autoportrét Leonarda da Vinci |foto:Český rozhlas

Leonardo da Vinci byl malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, spisovatel, vynálezce a konstruktér. Dnes ho označujeme jednoduše jako génia, talent, jaký se hned tak nevidí. Ale proč vlastně? Čím se tak lišil jeho mozek? Můžeme jen spekulovat.

Jak tedy přesně zní mýty vztahující se k Leonardu da Vinci? O leváctví se budeme bavit s Ivem Vodičkou, středoškolským pedagogem, který je jednak sám levákem, ale hlavně o leváctví shání nejrůznější informace a studie a věnuje tomu své internetové stránky Leváctví.cz

Proč hrobaříci zpívají svým larvám?

Hrobařík obecný|foto:Český rozhlas

Jméno hrobaříků je odvozeno od faktu, že dospělí jedinci zahrabávají nalezené mrtvolky převážně drobných savců a ptáků do země a kladou k nim vajíčka. Zajišťují tak svým potomkům dostatek potravy. Najít tlející mrtvolu dokáží snadno – po čichu. Problém nastává, když se u mrtvoly sejde více zájemců.

Hrobaříci vědce překvapují svým sociálním chováním. Vydali jsme za nimi díky další kapitole knihy nakladatelství Academia s názvem Hmyzí rodiny a státy. Čtou z ní Miloň Čepelka a autor textu biolog prof. Jan Žďárek.