Meteor o podivných dinosaurech, kukačkách a mluvících delfínech

Je tabulka chemických prvků kompletní?

Tabulka chemických prvků|foto:Český rozhlas

Dmitrij Ivanovič Mendělejev dal svou tabulkou chemii řád. Nobelovu cenu roku 1906 nezískal o jediný hlas. Samozřejmě jeho tabulka z roku 1869 vypadá jako chudá příbuzná té dnešní, přesto vystihla to podstatné. Řazení prvků podle struktury jejich atomů, a to v době, kdy o elementárních částicích neměl nikdo tušení. Tabulka prvků byla zprvu děravá a bylo velkou výzvou chybějící prvky objevovat. To se děje dodnes. Prvkem s nejvyšším protonovým číslem 118 je oganesson. Zaplnil pravý spodní roh a vyvstává logická otázka – může vůbec existovat další prvek za ním? Dr. Jan Havlík z VŠCHT zdůraznil, že už vlastnosti oganessonu vůbec neodpovídají jeho poloze v tabulce.

Jak vyrobit umělý život?

Umělý život|foto:Profimedia

Vědci významně pokročili ve snaze vyrobit umělý život. Do kvasinky vložili uměle vytvořenou DNA, která navíc obsahuje mnohem větší informační kapacitu. Provádějí se i pokusy s úpravou lidských tkání. Možná se brzy dočkáme uměle upravených organismů i v praxi. Čeští studenti vytvořili bakterie, které projdou zažívacím traktem a změní barvu podle toho, na jakou chorobu narazí. Kam směřuje věda při tvorbě umělého života? Nad tím se zamýšlí Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.

Nový pohled na světlo

Světelné paprsky|foto:Ralf Vetterle, Pixabay, CC0 1.0

„Docela hezký obor, ale něco podstatně nového tam sotva dokážete. Tato oblast je prakticky ukončena. Je ještě možné tu a tam v koutku vyhmátnout nějaké to smítko, ale něco principiálně nového už tam nenajdete." Tato slova slyšel mladá Max Planck od svého profesora. Tím oborem měl na mysli teoretickou fyziku. Jenže Planck přišel s převratnou teorií, která úplně zvrátila pohled na to, co je to světlo. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Existoval dinosaurus s hrdelním vakem?

Tarbosaurus |foto:Český rozhlas

Pelikána zná každý. Vodní pták, který se živí rybami. Má k tomu úchvatný nástroj – hrdelní vak o objemu až 14 litrů. Proslýchá se, že v éře dinosaurů minimálně jeden druh dinosaura – tarbosaurus, měl také hrdelní vak. Bohužel výraz „proslýchá se“ je na místě. Neexistuje žádná zveřejněná studie. Jak tedy o vzácném nálezu paleontologové vědí? A jak měl dinosaurus s hrdelním vakem vypadat? To popsal publicista Vladimír Socha.

Proč kukačky snášejí do cizích hnízd?

Kukačka obecná |foto:Tomáš Grim

Tuhle základní vlastnost kukaček zná každý. Rozsáhlá statistik ukazuje, že 1 % všech druhů ptáků snáší vejce do cizích hnízd. Vědci se podívali do genetické informace amerických vlhovců, u kterých je toho chování také pozorováno. Porovnali geny toho druhu vlhovců, kteří jsou skvělými rodiči a jiného druhu, jehož členové vajíčka odkládají. Našli rozdíl v 81 genech, ale příčinu chování našli ukrytu v mozku. Čím je to přesně dáno, to popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Mluvící delfíni

Delfíni|foto:Fotobanka Pixabay

Lidé považují delfíny za velmi inteligentní zvířata, a tak není divu, že se je pokoušeli učit mluvit. dělala vtipy a měla dobrou paměť. Velký údiv vyvolal samec běluhy severní, což je také kytovec, jako delfíni. Jmenoval se Noc a měl vyhledávat v polární oblasti torpéda. Jednou uslyšel Nocův trenér pod vodou klábosit lidi. Nikoho nebylo vidět. Později se to opakovalo. Ukázalo se, že je to Noc, který napodobuje lidské mumlání. O těchto i dalších případech vypráví kniha Řeč zvířat Evy Meierové, kterou vydalo nakladatelství Grada a v Meteoru si z ní čteme.