Meteor o vozítku na Marsu, nejhorší chřipce v dějinách lidstva a kojeneckých lahvích z doby kamenné

Virus
Virus
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:10 Kde se testují marsovská vozítka?
  • 12:00 První oblet Eiffelovky
  • 16:16 Nejhorší chřipka v dějinách lidstva
  • 27:55 Kojenecké lahve z doby kamenné
  • 38:30 Budeme se někdy procházet po povrchu Slunce?

Kde se testují marsovská vozítka?

Vozítko Opportunity na Marsu.

Organizace JPL – Jet Propulsion Laboratory (Laboratoř proudových pohonů) vyvíjí motory pro letadla a kosmické sondy NASA. Má ale na starost třeba i vývoj a testování vozítek určených pro pohyb v terénu Marsu. Publicista Karel Sedláček centrum navštívil a vypráví o vozítku Mars 2020, které příští rok vyrazí k Rudé planetě.

První oblet Eiffelovky

První úspěšný oblet Eiffelovy věže

Na přelomu 19. a 20. století – to už byl k dispozici spalovací motor – vypsal francouzský průmyslník Henri Deutche lákavou odměnu 100 000 franků tomu, kdo se dokáže za pomoci motoru udržet ve vzduchu alespoň půl hodiny. Ovšem ne jen tak. Za tu dobu měl obletět pěkně dokolečka Eiffelovu věž!

Za němého úžasu přihlížejících se to povedlo brazilskému vzduchoplavci jménem Alberto Santos-Dumont. A to přesto, že jeho předchozí pokusy skončily katastrofou. V Meteoru to připomíná rubrika Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Nejhorší chřipka v dějinách lidstva

Virus

Je tomu 100 let, kdy po skončení první světové války postihla lidstvo další pohroma. Pandemie chřipkového viru zvaná Španělská chřipka zabila desítky milionů lidí. Válkou strádající obyvatelstvo dostalo další ránu. Šíření napomohly i přesuny vojáků.

Nový výzkum se zaměřil na to, čím byl virus chřipky výjimečný: proč měl tak devastující účinky. Vědci dokázali z dochovaných textilií získat vzorky organického materiálu, a tedy i viru. S výsledky seznámil posluchače prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV.

Kojenecké lahve z doby kamenné

Tisíce let stará kojenecká lahev z Řecka

Dudlíky, usínáčky, elektronické chůvičky, krémy na pokožku, bezdotykové teploměry, monitory dechu… pomůcek moderních rodičů je celá řada. Patří mezi ně i plastové nebo skleněné kojenecké lahve. Kdo by si ale myslel, že jde o vynález 20. století, byl by na omylu.

Podezření archeologů, že kojenecké lahve se používaly už v době kamenné, se prokázalo v novém výzkumu. Tajemné keramické nádobky připomínající fajfky sloužili dětem, které se naučily pít mléko domácích zvířat. Vědci zjistili, že šlo překvapivě také o mléko prasat. O zajímavém výzkumu informoval prof. Jaroslav Petr.

Budeme se někdy procházet po povrchu Slunce?

Ve vzduchoprázdném prostoru musejí astronauti obléci tlakový skafandr

Copak to jde? Vypařili bychom se už v uctivé vzdálenosti od Slunce, řeknete si. A kdybychom čistě teoreticky dokázali vytvořit odolný ochranný štít? Má Slunce vůbec něco jako povrch? Astronomové pojem „povrch Slunce“ používají, jenže chodit se po něm nedá.

Otázku si pokládá kniha 100+1 Záludných otázek z astronomie, kterou vydalo nakladatelství Aventinum. Spoluautor knihy prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně odpovídal na doplňující otázky.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související