Meteor o volavkách, otřesech na Marsu a maskách vosíků

Proč k nám létají volavky?

Volavka s ulovenou rybou|foto: Libor Šejna

Když slyšíte slovo volavka, bez kontextu nerozlišíte, jestli jde o policejní návnadu či ptáka. Jestli dostala návnada své označení po ptákovi nebo to bylo naopak, i to přiblížil v Meteoru zoolog Jan Andreska.

Především ale popsal, jak se ze vzácného ptáka během několika desetiletí stal pták poměrně běžný. Volavkám popelavým se u nás tak daří, že některé ani neodlétají na zimu pryč. Jiné, severské se k nám naopak na zimu uchylují.

Mají leváci výhodu ve sportu?

Petra Kvitová|foto: Ed Sykes,agentura Reuters

Nejen o tenistce Petře Kvitové, ale také o dalších úspěšných profesionálních sportovcích můžete slyšet komentáře, že jejich leváctví je pro ně výhodou. Jak to ale dopadne, když se udělá správný statistický výzkum na skupině sportovců?

Úplně jinak. A nejde jen o tenis. O leváctví jsme si opět povídali s Ivem Vodičkou, středoškolským pedagogem, který je jednak sám levákem, ale hlavně o leváctví shání nejrůznější informace a studie a věnuje tomu své internetové stránky Leváctví.cz.

Demografie díky moru

Formulář sčítání lidu|foto: Fotobanka Profimedia

Kolik se v našem království narodilo před deseti roky dětí? Kolik dětí se dožilo pěti let věku? V kolika letech průměrně umírají muži a v kolika ženy? Rodí se mužů a žen stejně? Odpovědi před staletími nikdo neznal.

Dokud nepřišel Londýňan, který všechno změnil. Jmenoval se John Graunt a položil základy demografie. Co ho k tomu vedlo? Připomínáme to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Zemětřesení je i na Marsu

Vizualizace sondy InSight na Marsu|foto: NASA/JPL-Caltech

Na planetě Zemi je zemětřesení buď zřídkavým nebo častým jevem, podle toho, kde žijete. V místech, kde se střetávají litosférické desky, je nejčastější. Jak je tomu u jiných planet? Žádná jiná litosférické desky nemá.

A kdybychom zemětřesení změřili, dokázalo by nám prozradit, co se ukrývá pod povrchem kosmického tělesa? Kosmická sonda InSight to na Marsu dokázala rozluštit. S jakým výsledkem? O tom informoval dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV.

Mravenec, který jezdí na jiném mravenci

Mravenec|foto: pixabay.com

Kde jinde mohli nalézt vědci mravence, který jako by jezdil rodeo, než v Texasu. V tomto státě kovbojů se skutečně podařilo najít mravence, který jezdí na zádech jiného mravence. Jde o královnu jezdící na královně.

Jezdkyně je menší a kusadly sevře pas druhé královny. Maskuje se tak, aby v mraveništi nebylo rozeznat, že je to podvodnice. Proč to dělá? A jde o jediný případ v přírodě? To vysvětloval biolog prof. Jaroslav Petr.

Proč se vosíci řídí armádními výložkami?

Vosík skvrnitý |foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported, Joaquim Alves Gaspar

Vosík je na první pohled menší vosa. Z pohledu entomologa je samozřejmě rozdílů mnohem více. Vědce zaujalo jejich chování, například vzájemné krmení samiček vosíků a jejich larviček. Ukázalo se také, že už svým zbarvením dávají najevo své postavení.

Funguje to podobně jako armádní výložky. Obličejové skvrny určují postavení samiček. Vydejte se za nimi díky další kapitole knihy nakladatelství Academia s názvem Hmyzí rodiny a státy. Čtou z ní Miloň Čepelka a autor textu biolog prof. Jan Žďárek.