Meteor o urychlovačích, oku buněk a jménech slonů

Jak probíhá srážka v urychlovači?

Částice|foto: TheDigitalArtist, Pixabay, Licence Pixabay, ©

CERN, tedy Evropská organizace pro jaderný výzkum mající obří urychlovač částic v Ženevě, slaví 29. září 70 let od založení. Urychlovač LHC opakovaně obrovskou rychlostí sráží protony. Z jediné srážky dvou protonů vznikají tisíce částic nových. Částicový fyzik doc. Jiří Dolejší z MFF UK popsal, co se při srážkách děje a proč je nutné je mnohokrát opakovat.

Vidí buňky?

Živočišná buňka|foto:Shutterstock

Zrak je důležitým smyslem. Pro člověka určitě, ale využívá ho i většina živočichů, protože světlo se jako zdroj informací přímo nabízí. Otázka ale je, jak vnímají světlo ty nejmenší formy života. Se zajímavou novinkou přišel dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV. Vědci teď zkoumali překvapivě malou jednobuněčnou formu života, která má titěrnou strukturu – jmenuje se oceliod, a ta by právě mohla plnit funkci oka. Znamená to, že některé buňky vidí?

Speciální teorie relativity

Teorie relativity|foto: Geralt, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Einsteinova teorie je fascinující. Místo oddělených veličin času a prostoru zavedl jejich čtyřrozměrné sjednocení, takzvaný prostoročas. Předměty ve směru pohybu se zkracují a současně nabývají na hmotnosti. Chod času se s rychlostí zpomaluje, takže dvojče letící rychlostí 99,5 procent rychlosti světla stárne skoro čtyřikrát pomaleji než dvojče nehybné. Všechny tyto změny jsou ovšem relativní, jeví se tak vždycky "zvenčí", ne zevnitř. Einsteinův článek vyšel 28. září 1905. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Oslovují se sloni jménem?

Slon pralesní (Loxodonta cyclotis)|foto:Profimedia

V říši zvířat můžeme u některých inteligentních a zároveň společenských druhů sledovat, že používají jména. Daný jedinec se ostatním identifikuje určitým zvukem a všichni tak na dálku poznají, kdo se ozývá. Biolog prof. Jaroslav Petr popsal objev této schopnosti u slonů. Ti pomocí zvukových vln dokáží rozlišit třeba to, jestli volá samec nebo samice nebo i to, jakou má daný slon náladu. Na velké vzdálenosti si pak sloni mohou díky jménu vybrat v hlasu více slonů, ten pravý, který je zajímá.

Proč je zlato tak měkké?

Zlaté šperky|foto: 8180766, Fotobanka Pixabay, Licence Pixabay, ©

Zlaté šperky má doma skoro každý. Tento kov je oblíbeným, a tudíž drahým materiálem už tisíciletí. Vysloužil si to svou neobvyklou barvou a také chemickými vlastnostmi a stabilitou. Na rozdíl od většiny kovu, je ale zlato měkké. Dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie vysvětlil, čím je to způsobeno. Tvárnost zlata je ale i jeho velkou výhodou. Víte, že gram zlata lze rozklepat do plochy jednoho metru čtverečního? 

Kde máme ve Sluneční soustavě pátrat po životě?

V obyvatelné zóně Sluneční soustavy, tedy v oblasti, kde díky vhodnému teplotnímu rozpětí může existovat kapalná voda, se nacházejí či nacházely celkem tři planety – Venuše, Země a Mars. Jenže je tu důležitá věc. Prostředí příznivé pro život by se mohlo nalézat i jinde. V okolí planet, a to jiných, než jsou tyto tři! Uvádí to Vesmírníček 2, naučná kniha, kterou si mají přečíst rodiče spolu s dětmi. Vychází v nakladatelství Knihy Dobrovský, opět s krásnými ilustracemi Lucie Škodové. V Meteoru z knihy čte Jan Battěk a na doplňující otázky odpovídá autor knihy dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV.