Meteor o neviditelných blescích, teploměru krajty a umírající hvězdě

Lze pozorovat blesky z balónu?

Blesky|foto: jplenio, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Když vidíme blesk, snažíme se instinktivně schovat. Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry AV se naopak snaží ho prozkoumat zblízka. Nikoli osobně, ale pomocí přístrojů. Chystá například v rámci mezinárodního projektu let balónu do velké výšky, který by dokázal měřit blesky zcela novým způsobem. Bude mít přístroje, které zachytí záření na frekvencích, které už lidské oko nedokáže spatřit.

 K čemu krajty potřebují teploměr?

Krajta královská|foto:Shutterstock

Krajta královská je jedna z nejmenších krajt, které můžeme chovat v teráriích. Krajta dokáže najednou sežrat celého potkana, poté si ale někam zaleze a až měsíc ho tráví. Krajta má na svém těle řadu senzorů, které ji pomáhají při lovu i průzkumu svého okolí. Úžasným způsobem například dokáže vnímat teplotu, a to s rozlišením až 0,2 stupně. Samečka krajty královské nám přinesl přímo do studia ukázat chovatel a popularizátor Jaroslav Forejt.

Umírající hvězda Betelgeuse

Souhvězdí Orionu s oranžovou hvězdou Betelgeuse|foto: sl1990, Pixabay, Licence Pixabay, ©

V souhvězdí Orionu svítí velmi jasná načervenalá hvězda s podivným názvem Betelgeuse. V porovnání se Sluncem je to gigantická hvězda. Vědci už dlouho vědí, že jednoho dne se vlastní gravitací zhroutí a vybuchne jako tzv. supernova. Nikdo ale neví, kdy k tomu dojde. Hvězda už několikrát dala astronomům falešné signály, že je výbuch na spadnutí. Její výzkum v posledních desetiletích provází řada podivností, jak sdělil astrofyzik prof. Petr Kulhánek z ČVUT. 

Používají vydry nástroje?

Mořská vydra |foto:Shutterstock

Lední medvěd umí vzít kus ledu a z výšky jím mrsknout na hlavu tuleně, aby ho zabil. Novokaledonská vrána do úzké nádoby nahází kamínky, aby stoupla hladina a ona se dostala k potravě, která na ní plave. Používání nástrojů mezi zvířaty bylo zaznamenáno už mnohokrát. Například samozřejmě u primátů, ale také u papoušků, slonů nebo chobotnic. Vědci teď zjišťovali, jak je to u mořských vyder. Výsledky představil biolog prof. Jaroslav Petr.

Rychlý jaderný reaktor

Velín jaderné elektrárny|foto: Bergadder, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Kromě běžných reaktorů užívaných v jaderných elektrárnách existují i reaktory tzv. rychlé, kde se palivo, nejčastěji plutonium 239, štěpí přímo rychlými neutrony. Výhodou je, že rychlé neutrony ze štěpení mohou nejen štěpit palivo, ale také přeměňovat uran 238 v plutonium, čili v další palivo. Rychlý reaktor ve vhodném uspořádání tedy vyrábí víc paliva, než sám spotřebuje. Na tomto principu založená elektrárna Superfénix se začala stavět ve Francii v roce 1974, spuštěna byla dne 7. září 1985. Vše ale skončilo nezdarem. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.