Meteor o tahu netopýrů, hvězdokupách a skákajících pijavicích

Výsledky sčítání čápů bílých

Čápi bílí na hnízdě|foto:Shutterstock

Je hotovo, sečteno, podtrženo. Alespoň co se týká velkého evropského sčítání čápů bílých. Začíná podzim a většina čápů už odletěla, ale po celou dobu, kdy u nás od jara čápi byli, je bedlivě sledovala spousta dobrovolníků. Mapa hnízd na stránkách České společnosti ornitologické se plnila hlášením o obsazenosti hnízd a počtu ptáčat. Jak se u nás čápům daří? S výsledky přišel ornitolog Zdeněk Vermouzek.

Budoucnost jaderné energetiky

Chladicí věže jaderné elektrárny Dukovany |foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

Ať už jste pro, nebo proti jaderné energetice, vyvstává důležitá otázka technická. Máme vůbec alternativu? Jistě, vždyť se ty jiné zdroje přímo jmenují „alternativní“. Ale máme zdroj, který je bez emisí a přitom stabilní? Větrným či solárním elektrárnám stabilita chybí, protože holt ne vždy fouká, a ne vždy svítí Slunce. Pokud už nechceme spalovat uhlí, máme vůbec jiný stabilní zdroj než jaderné elektrárny? Otázka pro Ing. Danu Drábovou, předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Ujmou se malé jaderné reaktory?

Organizují netopýři svůj tah?

Netopýr rezavý |foto:Shutterstock

V nastalém podzimu se může stát, že večer uvidíte velké množství netopýrů. Pokud se ještě nesetmělo, půjde s největší pravděpodobností o netopýra rezavého, který létá už v pozdním odpoledni. Přilétá k nám ze Skandinávie a hledá vhodné místo k přezimování – jeskyně a důlní díla. Zoolog Jan Andreska je opakovaně osobně pozoroval. Otevřenou vědeckou otázkou je, jak se netopýři dorozumívají a jestli své tahy plánují a svolávají se.

Dřevoplynová lampa

Francouzský technik Philippe Lebon jednoho dne ze zvědavosti vhodil hrst dřevěných pilin do baňky, kterou zahříval nad ohněm. A viděl, kterak se v baňce vyvíjí hojný dým, který náhle vzplanul a hořel krásným svítivým plamenem. Okamžitě pochopil význam jevu a od té doby se nevěnoval ničemu jinému. Dne 28. září 1799 pak získává patent na termolampu čili „tepelnou lampu“, ve které vedle dřevného dehtu a kyseliny octové vyrábí a spaluje „plyn jasné svítivosti“. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak vypadá obloha uprostřed hvězdokupy?

Nejjasnější a největší kulová hvězdokupa na obloze|foto:Shutterstock

Kulové hvězdokupy jsou starými útvary plnými hvězd. Třeba známá kulová hvězdokupa M13 v souhvězdí Herkula, která je vidět i okem, obsahuje asi 650 000 hvězd. Prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně se zamýšlí nad tím, jaký by asi byl pohled na noční oblohu, kdybychom bydleli na planetě obíhající jednu z těch hvězd. Nebyla by obloha tak přesvětlena, že by na planetě ani nenastávala noc?

Umějí pijavice skákat?

Pijavice |foto: Stones, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Pijavice jsou fascinující tvorové a všichni dobře víme, že se živí vysáváním krve. Přichytí se ke kůži a sají a sají. Existuje ale několik starých svědectví z ostrova Cejlon, že pijavice mohou na svou oběť skočit. Jenže v moderní éře nikdo nic takového neviděl. Až do teď. Jistá vědkyně natočila skok pijavic na mobilní telefon. Její výzkum na Madagaskaru popsal biolog prof. Jaroslav Petr.