Meteor o kulatosti Země, elixíru mládí a životu mezi hvězdami

Kulatost Země

Země z vesmíru|foto:NASA, Unsplash, Licence Unsplash, ©

Kulatý tvar Země je krásně vidět z vesmíru a zakřivení povrchu je patrné i při letu letadlem. Je ale možné se přesvědčit o tvaru naší planety i když neopustíme její povrch? Doc. Mirko Rokyta z MFF UK připomněl dávná pozorování lodí mizejících za obzor, ale i neuvěřitelnou intuici a nápaditost Eratosthena z Kyrény, který už 200 let př. n. l. dokázal vypočítat obvod Země. Máme šanci se o kulatosti Země přesvědčit na vlastní oči?

Hluboká zemětřesení

Zemětřesení|foto:Shutterstock

Na celé planetě proběhne každý rok několik tisíc zemětřesení. Vznikají v hloubkách několika málo kilometrů nebo maximálně desítek kilometrů. Jenže čas od času dojde k otřesům v o hodně větších hloubkách. Prof. Jiří Zahradník z MFF UK popsal, jak se na to přišlo. Dodnes není jasné, co se v hlubinách Země děje. Existuje několik teorií, z nichž jedna poukazuje na změny uvnitř hornin v mikroskopických měřítkách.

Evropská jižní observatoř

La Silla je první zařízení Evropské jižní observatoře v Chile |foto:Ondřej Ševčík, Český rozhlas

Astronomických observatoří na jižní polokoulí bylo poskrovnu. Žádná z nich však co do výkonu dalekohledů nedosahovala svých severních konkurentů. K tomu se přidala další podstatná věc: k výzkumu byly potřebné stále větší teleskopy, čím dál dražší, a řada zemí si je nemohla dovolit. Tohle všechno si uvědomoval německý astrofyzik Walter Baade a proto navrhl kolegovi Janu Oortovi založit na jižní polokouli observatoř společnou pro více zemí. Dne 5. října 1962 podepsali v Paříži zástupci pěti evropských států dokument o zřízení Evropské organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Dají se předpovědět objevy v urychlovači?

Částice|foto: TheDigitalArtist, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Částice hmoty zvaná Higgsův boson hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic. Bez existence Higgsova bosonu by vesmírem létaly všechny částice světelnou rychlostí a nebylo by možné, aby utvořily atomy, předměty, planety nebo lidi. Dlouho se říkalo, že urychlovač v CERNu ho objeví, a před 12 lety se to i stalo. Zcela tak byla potvrzena teorie. Znamená to, že pro CERN existuje něco jako jízdní řád objevů? Ptali jsme se fyzika doc. Jiřího Dolejšího z MFF UK.

Mají medúzy elixír mládí?

Medúzy|foto:Joel Filipe, Unsplash, Licence Unsplash, ©

Žít déle by si přála spousta lidí. V přírodě se někteří živočichové dožívají opravdu vysokého věku. Můžeme převzít jejich metody a naučit se to také? Odborníky dlouhověkost živočichů zajímá, a jak nám potvrdí biolog prof. Jaroslav Petr, k dokonalosti svůj systém dovedly medúzy. Když se dostanou do prostředí, kde hrozí nedostatek potravy, raději se zase přemění v larvu a pak znovu dospějí. Objevili snad elixír mládí?

Mohl by život cestovat mezi hvězdami?

Planetka Psyche |foto:Shutterstock

Dejme tomu, že život vzniká ve vesmíru na mnoha planetách. Pokud se vyvine do technologické civilizace, možná pak dokáže létat mezi hvězdami. Ale co život primitivnější. Přežijí třeba bakterie let vesmírem uzavřené v kuse skály? Nad tím se zamýšlí Vesmírníček 2, naučná kniha, kterou si mají přečíst rodiče spolu s dětmi. Vychází v nakladatelství Knihy Dobrovský. V Meteoru z knihy čte Jan Battěk a na doplňující otázky odpovídá autor knihy dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV.