Meteor o vlčí smečce, chuti chobotnic a vědci na Marsu

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Mars jako vášeň

Petr Brož, geofyzik |foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Fascinují ho sopky i Mars, a tak své záliby spojil – zkoumá sopky na Marsu. Geofyzik Petr Brož patří k mladší generaci vědců a rád o svém výzkumu hovoří. Popularizuje geologii na sociálních sítích a píše knihy. S Meteorem spolupracuje od roku 2014 velmi intenzivně. Proto se stal jedním z pěti vědců vyfotografovaných rozhlasovým fotografem Khalilem Baalbakim. Fotka vznikla v rozhlasovém ateliéru, ale poprvé jsme využili umělé inteligence k tomu, abychom jí dali úplně jiné pozadí. Petr Brož se tím ocitl na svém oblíbeném Marsu. Co myslíte, dokáže uniknout sopečnému výbuchu?

Petr Brož o své vášni mluvil v Žižkovském divadle Járy Cimrmana, kde Meteor v září natáčel Speciál k 60. výročí prvního vysílání pořadu. Hovořil v něm o pokroku ve výzkumu Marsu, který je od roku 1963 velmi významný.

Má vlčí smečka vůdce?

Vlk|foto:Pixabay, ©

Když o někom mluvíme jako o silném vůdci smečky, máme na mysli smečku vlků. Ostatně dobrodružné romány se jen hemží vlčími útoky vedenými silnými samci. Hrdinové pak v sebeobraně vůdce smečky zastřelí a zbylá zvířata se rozprchnou, protože si bez lídra neví rady. Jenže biolog prof. Jaroslav Petr upozornil, že tato představa je sice vžitá, ale zato úplně špatná. Vlčí smečka, to je především rodina. Jak funguje?

První český přístroj ve vesmíru

Programu jménem Interkosmos vzniklého z iniciativy SSSR se zúčastnilo deset tehdejších socialistických států. Pro veřejnost pak program začíná 14. října 1969, kdy z kosmodromu Kapustin jar u Volgogradu startuje nosná raketa s družicí Interkosmos 1. Jejích pět vědeckých přístrojů mělo za úkol studovat krátkovlnné záření Slunce a horní vrstvy atmosféry. Československo dodalo fotometr měkkého rentgenového záření a optický fotometr. Dále na palubě pracovaly dva přístroje sovětské a jeden východoněmecký. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč potravinám škodí kyslík?

Jablko|foto:Fotobanka Pixabay

Jednoduše řečeno je příliš reaktivní. Chemicky se váže s nejrůznějšími prvky, což může vést k rozbití důležitých vazeb. Jeden příklad známe určitě všichni – když nastrouháme jablko, během několika minut zhnědne. Jak uchovat potraviny, aby kyslíku odolaly? Existují speciální sáčky, které se přidávají do obalů. Jejich princip vysvětlil chemik dr. Jan Havlík z VŠCHT.

Vnímají chobotnice chuť chapadly?

Chobotnice|foto:Shutterstock

Chobotnice patří mezi nejinteligentnější bezobratlé. Jejich chapadla jsou neuvěřitelně šikovná a celé tělo tak pružné a ohebné, že se dokáže protlačit i úzkou mezerou. Chobotnice jsou jedovaté, dokáží se skvěle maskovat a v případě ohrožení vypustit inkoustový oblak. Na naší planetě jich žije asi 300 druhů a evolučně se jim daří, pamatují dokonce dinosaury. Teď vědci zjistili, že chobotnice dokáže zjistit chuť pevné látky, aniž by ji bylo potřeba rozpouštět v kapalině, jak to dělají třeba lidské sliznice. Princip popsal dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.

Prérie vrací úder

Psal se 9. květen 1934. To, co Ava, Brian a jejich děti zažili, byl začátek jedné z nejhorších prachových bouří, která kdy oblast amerických Velkých plání zasáhla. Bouře řádila dva dny a prach, který dokázala zvednout do atmosféry, urazil vzdálenost několika tisíc kilometrů. Jejím následkem spadlo v okolí Chicaga okolo pět a půl tisíce tun prachu z té nejúrodnější půdy, která se v oblasti plání nacházela. A za další dva dny se prachem tvořené monstrum prohnalo nad Buffalem, Bostonem, Washingtonem i New Yorkem.

Tyto události líčí kniha Geostorky, kterou vydává nakladatelství Knihy Dobrovský. Autorem je dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV. V Meteoru z ní čte Jan Meduna. Knihu můžete vyhrát v naší soutěži. Otázka zazní na konci pořadu.