Meteor o věštících veverkách, soli nad zlato a testování léků

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Jak veverky poznají dobrý rok?

Veverka, čikari červený|foto:Shutterstock

Čikari červený je malá veverka žijící v lesích Severní Ameriky. Délka jejího života je asi tři roky. Je pro ni tedy velmi důležité, aby stihla mít co největší počet potomků. Když přijde na úrodu slabý rok, mívá dva potomky, ale když je rok bohatý, zvládne jich vykrmit i šest. Tato veverka má úžasnou schopnost poznat dopředu, jaká bude úroda. Živí se zejména smrkovými šiškami. Vědci zjistili, že veverka dokáže dopředu poznat, jestli se šišek urodí hodně, nebo málo a tomu přizpůsobí počet mláďat. Jak to dělá? O tom hovořil biolog prof. Jaroslav Petr.

Byla někdy sůl nad zlato?

Krystaly soli|foto:Fotobanka Pixabay

Sůl nad zlato je oblíbená pohádka, jejíž popularita nepochybně ještě stoupla díky filmové verzi Byl jednou jeden král. Příběh je všem znám. Sůl hraje klíčovou roli v potravinářství. Kdy to ale všechno začalo? Solili si naši předkové už mamutí maso? Archeologové mají řadu důkazů o těžbě soli. S prof. Antonínem Přichystalem jsme se vydali do rakouského Hallstattu, kde se zachoval solný důl s historií sahající do doby 1500 let před naším letopočtem. Jak se sůl těžila? Byla opravdu nad zlato?

První srdeční bypass

Leningradský chirurg Vasilij Kolesov napřed podnikl rozsáhlý výzkum i trénink na psech, a potom 25. února 1964 provedl první koronární bypass, po česku „obchvat“, když u čtyřiačtyřicetiletého pacienta propojil prsní tepnu s věnčitou v místě za ucpáním. Do května 1967 úspěšně realizoval ještě pět takových zákroků, z nich nejméně jeden u akutního infarktu. Potom své výsledky zveřejnil na kardiologickém sjezdu roku 1967 v Leningradu. A narazil. Plénum dokonce schválilo rezoluci tohoto znění: "Chirurgická léčba anginy pectoris je nemožná a nemá vyhlídky do budoucna." Jak se tehdy mýlili! Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Je dobré testovat léky na myších?

Laboratorní myš |foto:Fotobanka Profimedia

Možná si řeknete „na čem jiném?“ Myši se používají velmi dlouhou dobu a je to zavedený postup. Na druhou stranu, myši se od člověka liší. Co zabírá u nich, u člověka může pohořet. V posledních letech probíhá snaha přiblížit myši člověku tím, že jsou jim přidány některé lidské geny. V počátcích je i pěstování lidských orgánů nebo testování látek na jiných formách života. O problematice hovořil prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV.

Dokážeme změřit stegosaura jako ve filmu?

Film Karla Zemana Cesta do pravěku z roku 1955 patří mezi klenoty světové kinematografie. Nejde jen o trikové scény, ale především o napínavý příběh chlapců na vědecké výpravě. Kdo ho viděl, jistě si vybaví scénu, jak chodí po hřbetě mrtvého stegosaura. Měří ho pomocí kroků a odhadují délku těla na 8 metrů. Je to správně? Publicista a odborník na dinosaury dr. Vladimír Socha popisuje dnešní představu o stegosaurech. V čem se změnila oproti filmu?

Patří lišky k osamělým lovcům?

Liška obecná |foto:Shutterstock

Představte si louku na okraji lesa. V trávě se tiše pohybuje pět lišek. Jedna zvedá nos proti větru, další má nastražené uši. Zvířata vytvářejí kolem své kořisti široký kruh. Opatrně se plíží blíž, pak na tajný povel všech pět napne těla ke skoku. A pak? Ve vzduchu se hlavami srazí pět lišek a kořist utíká. Ne, lišky opravdu neloví ve smečkách. Jak žijí? O tom se píše v knize O liškách a lidech, kterou vydalo nakladatelství Grada. V Meteoru z ní čte Anna Theimerová.