Meteor o Velikonočním ostrově, ruské kosmonautice a kompasu ptáků

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas. 

Jeskyně na Velikonočním ostrově

Slavné kamenné monumenty Velikonočního ostrova, sochy zvané moai|foto:Shutterstock, CC0 1.0, ©

Dne 7. dubna uplynulo 300 let od objevu Velikonočního ostrova. Velmi odlehlý ostrov v Tichém oceánu vzbudil velkou pozornost vysokými sochami. Podařilo se najít místo, kde byly vyráběny. Ale záhadou bylo, jak je dokázali domorodci dopravit tam, kde dodnes stojí.

Problém pomohl vyřešit roku 1986 Ing. Pavel Pavel. Nicméně stále nebylo jasné, proč sochy stojí právě tam, kde jsou. Nedávné polské expedice přinesly zcela nový pohled. Sochy jsou v blízkostí vchodů do jeskyní.

Proč? Kolik jeskyní na ostrově je a jak je domorodci využívali? O tom hovořil geolog prof. Antonín Přichystal z PřF MU v Brně.

Obejdeme se bez ruské kosmonautiky?

Ruský Sojuz využívají i Američané k dopravě astronautů k ISS. Jak to ale bude dál?|foto:Shutterstock

Válka na Ukrajině hodně věcí změnila. Spousta států tzv. západního světa nechce mít s Ruskem nic společného. Firmy se stahují z Ruska, ruší se spolupráce na všech úrovních. To se týká také vědy. I té české.

Spolupráce má skončit i v kosmonautice. Ale jde to? Obejdou se americká a evropská kosmonautika bez Ruska? Ptali jsme se Ing. Tomáše Přibyla z Technického muzea v Brně.

Způsobují bílkoviny choroby?

Prionový protein (PRNP)|foto:Shutterstock

Člověk může onemocnět z mnoha různých důvodů. Zaútočit může bakterie, virus, parazit…Zjistit konkrétní bakterii, konkrétní virus a konkrétního parazita, je velmi důležité. Pak se dá studovat, co špatného v těle dělá, tedy co v nás rozbije natolik, že onemocníme. A když známe pachatele, můžeme přemýšlet, jak se ho zbavit, najít lék.

U řady nemocí příčinu dodnes neznáme. Před 40 lety se podařilo objevit nového viníka hned celé skupiny chorob. Priony. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak funguje vnitřní kompas buřňáků?

Buřňák má v oku buňky citlivé na magnetické pole|foto:Shutterstock

Někteří ptáci jsou schopni vnímat zemské magnetické pole. To se ví už dlouho. Ale jak to přesně dělají? Například u holubů nebo buřňáků byly nalezeny buňky citlivé na magnetické pole přímo v oku. Znamená to, že pole vidí?

Nový experiment se snažil zjistit, jak se u buřňáků přenáší informace z těchto buněk do mozku. Výsledek ukázal, že signál neputuje do části mozku zpracovávající zrakový vjem, ale tam, kde se sbíhají informace o rovnováze a orientaci těla. Podrobně to popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Dinosauři před vylíhnutím

Čína je velkou zásobárnou zkamenělin nejen dinosaurů, ale i jejich vajec. Množství nálezů je tak velké, že často leží dlouhé roky ve skladu, než na ně přijde řada a stanou se předmětem výzkumu. To se stalo i nálezu z roku 2000. Že je ve vejci velmi zachovalý dinosaurus těsně před vylíhnutím, se zjistilo až díky magnetické rezonanci.

Jde o dosud nejzachovalejší exemplář. Jak upozornil publicista Vladimír Socha, očekává celou řadu podobných případů. Pro vědu je to důležité, protože např. poloha dinosaura ve vejci ukazuje podobnost se způsobem, jakým se dnes líhnou ptáci.

Jak si hrají ptáci?

Jak si hrají vrány?|foto: mycol, Fotobanka Pixabay, Licence Pixabay, ©

Jak si hrají zvířata? To nás v posledních týdnech zajímá v Meteoru. Už jsme si představili hru 13 druhů zvířat – ve všech případech šlo o savce. Kniha Pozoruhodné objevy ze světa zvířat, kterou vydalo nakladatelství Grada, ale píše také o hře ptáků.

Ta se samozřejmě liší od hry savců, už jen díky anatomickým rozdílům. Ptačí zobák má jiné možnosti než přední savčí tlapy. Jak si hrají vrány nebo rackové? O tom četla Zuzana Slavíková.