Meteor o vánočním počasí, tajemství času a osmi jazycích chobotnice

5. prosinec 2020

Poslechněte si:

  • 01:30 Co je to čas?
  • 19:15 Katastrofální smog v Londýně
  • 24:00 Proč meteorologové nemají rádi Vánoce?
  • 34:25 Má chobotnice osm jazyků?
  • 41:43 Proč není lední medvěd vidět termokamerou?

Co je to čas?

Na toto téma vysílané v Meteoru 7. listopadu přišla řada reakcí posluchačů, a tak jsme se rozhodli pokračovat v rozhovoru s profesorem Petrem Kulhánkem z ČVUT. 

Čtěte také

Tentokrát vyprávěl o tom, že čas těsně po vzniku vesmíru neexistoval. Ve světě částic (a nic jiného tehdy nebylo) není čas potřeba k tomu, aby „se něco dělo“.

Čas také podléhá gravitaci a je otázkou, u jak „lehkých“ částí hmoty už se to děje. A jak to, že když je vesmír starý asi 14 miliard roků, může být velký více než 40 světelných let?

Katastrofální smog v Londýně

Během noci na pátek 5. prosince 1952 se viditelnost v některých čtvrtích snížila na méně než metr a doprava se prakticky zastavila. V divadlech se z hlediště nedalo dohlédnout na scénu.

03139696.jpeg

Dusivý smog barvy hrachové polévky pronikal všude, dokázal sazemi začernit i spodní prádlo chodců. Na ulicích se začaly hromadit mrtvoly labutí a dalších ptáků, ale i koček a psů. Zemřelo asi 8000 lidí na bronchitidu, bronchopneumonii a srdeční selhání.

Počet hospitalizovaných přesáhl 150 tisíc. Tragédii, která vedla v Londýně k rozsáhlým opatřením, jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč meteorologové nemají rádi Vánoce?

Odpověď je jednoduchá – protože se lidé ptají už od září, jestli na Vánoce bude sníh.

Čtěte také

Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem ale podle dlouhodobých statistik tvrdí, že typické české Vánoce jsou bez sněhu.

Ladovy obrázky jsou spíše romantickou představou než reálným obrazem stavu počasí u nás. Od kdy tedy meteorologové opravdu dokáží říct, jestli bude na Štědrý den sníh?

Má chobotnice osm jazyků?

Chobotnice jsou neobyčejní živočiši. Jejich osm chapadel nemá obdoby. Pro chobotnici jsou tak důležité, že v každém z nich má částečně autonomní „mozek“.

Snímek chobotnice z hloubky 2400 metrů pod hladinou

Vědci zjistili, že chapadla samostatně prohledávají mořské dno a při tom ochutnávají“, co najdou.

Dokáží rozpoznat i látky, které se ve vodě nerozpouštějí. Jak to chobotnice dokáže, když je obklopena vodu a na břeh si nic ochutnávat nenosí? To nám popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Proč není lední medvěd vidět termokamerou?

Lední medvěd je naprosto fascinující živočich. Jeho bílá srst nemá za úkol jen to, aby byl na sněhové pokrývce nenápadný a mohl se přiblížit kořisti. Podívejte se na něj termovizní kamerou a zažijete překvapení.

Bílý lední medvěd je téměř úplně černý v oblasti infračervených, tedy tepelných paprsků. Jak už asi tušíte, je to způsobeno nějakou zvláštní strukturou, v tomto případě strukturou srsti a jednotlivých chlupů. Jak to funguje? Tyto a další zajímavosti nejen o ledním medvědovi, ale i o pavoučím vláknu jsme si četli v knize Materiály a člověk prof. Miroslava Raaba, kterou vydala Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně s podporou Nadace Rudolf.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.