Meteor o zlatém pokladu, jízdě na kole a opylování rostlin

Kde je nejstarší zlatý poklad?

Zlato|foto:Nawal Escape, Pixabay, Licence Pixabay

Nejstarší zlatý poklad na světě překvapivě nepochází ani z Mezopotámie ani ze starověkého Egypta, ale z bulharské Varny. Byl získán během výzkumu pohřebiště z pozdní doby kamenné. Toto pohřebiště datované do let 4600 až 4350 před n. l. nemá ve zmíněné době na světě obdobu. Vedle množství zlatých předmětů je tu největší kumulace měděných předmětů, hlavně zbraní. Ale i kamenné artefakty jsou v mnoha případech bezkonkurenční. Pokud se budete v létě koupat v Černém moři na Zlatých píscích, určitě stojí za to zajet do Varny a podívat se na tento světově proslulý nález. Navíc je umístěn v muzeu, které založili dva Češi – bratři Škorpilové, původem z Vysokého Mýta.

Lze rozdělit svět?

Globus|foto: Alicja, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Papež Alexandr VI., sám Španěl a bývalý správce Valencie, dne 4. května 1493 vydává bulu Inter caetera, kde uděluje Španělsku právo šířit víru na západ od linie vedené necelých 600 km, západně od kteréhokoli z ostrovů obecně známých jako Azory a Kapverdy. Tím de facto rozpůlil zeměkouli na dvě poloviny. Toto první dělení světa pak napřesrok doplnilo dělení druhé, a to smlouva mezi Španělskem a Portugalskem, která demarkační poledník posunula dál na západ, takže procházel Jižní Amerikou. Díky tomu se dnes v celé Jižní Americe mluví španělsky, avšak v Brazílii portugalsky. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Dokáží zvířata jezdit na kole?

Držení řídítek a šlapání do pedálů si nepředstavujte. Je ale pravda, že vynález kola kladou vědci do mladší doby kamenné, zatímco příroda ho zná mnohem déle. Zprávy o živočiších, kteří stočí tělo do kruhu nebo do klubíčka a koulí se pak terénem, byly řazeny do zlatého fondu zoologické latiny. O hadech se např. tvrdilo, že se zakousnou do ocasu, vytvoří kolo a rychle se pak koulí z kopce. Dlouho tomu nikdo nevěřil, až v roce 2023 vědci přistihli na Borneu užovku, jak z těla vyrobila oválnou smyčku a hbitě se odkutálela pryč. Tento a další příklady pohybu živočichů představuje kniha biologa prof. Jaroslava Petra Desatero pohybů, kterou vydává nakladatelství Dokořán a v Meteoru z ní čte Lucie Juřičková.

Jak vznikla spolupráce hmyzu a rostlin?

Hmyzí opylovači|foto:Unsplash, Licence Unsplash, ©

Dnes hrají hmyzí opylovači zcela zásadní roli při rozmnožování rostlin. I lidé z toho těží a včelařství má nezastupitelnou roli. Hmyz většinou nelétá na rostlinu kvůli pylu, ale kvůli energetické surovině, kterou je pro něj nektar. Pyl se na hmyzí tělo zachytává jen jaksi mimochodem, ale pro rostlinu je to zásadní. Ing. Jiří Kolibáč, vedoucí Entomologického oddělení Moravského zemského muzea v Meteoru připomněl, že taková situace tu nebyla vždy. Kdy došlo ke zlomu a rostliny a hmyz si začali vzájemně pomáhat?

Čáp Venda staví hnízdo

čápi bílí|foto:Shutterstock

Naposledy jsme byli při tom, když našel opuštěné hnízdo a rozhodl se, že v něm bude bydlet. Hnízdo ale nejprve musí dostavět a hlavně, má nejvyšší čas najít si čapí slečnu. Venda v podání Jiřího Lábuse prožívá v Meteoru celý svůj život. Komentuje ho ornitolog Zdeněk Vermouzek.

Seriálem podporujeme velké celoevropské sčítání čápů bílých a národní sčítání čápů černých. Zapojte se do sčítání čápů bílých na cap.birdlife.cz a černých na avif.birds.cz.