Meteor o superkritické vodě, první elektrárně a jedovatých živočiších
Poslechněte si:
- 01:04 Jak se daří sčítat čápy?
- 08:50 První elektrárna
- 14:36 Jak vzniká superkritická voda?
- 26:30 Dokáže varan sežrat jedovatého hada?
- 35:35 Jak vyhrát v soutěži auto?
Hovoří ornitolog Zdeněk Vermouzek, chemik Jan Havlík nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Matematické příběhy seriálu Mate-matika? komentuje Mirko Rokyta.
Jak se daří sčítat čápy?
Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické přinesl do Meteoru dobrou zprávu, že zájem o sčítání čápů je veliký. U bílých čápů je snazší, protože často hnízdí v blízkosti lidských sídel. V tuto chvíli jsou na většině hnízd pozorována už velká mláďata. Čáp černý žije skrytějším životem a jeho sčítání je tedy obtížnější. Jak nejlépe pomoci? Zapojte se do sčítání čápů bílých na https://www.birdlife.cz/capi/ a černých na https://avif.birds.cz/.
První elektrárna
„Když jsme spustili druhý stroj a připojili paralelně k prvnímu, nastal nejhorší cirkus od stvoření světa. Jedna mašina se zastavila, druhá zase běžela šílenou rychlostí, a potom se předháněly jedna přes druhou... Parostroje i dynama dělaly pekelný rámus, tu zhluboka hučely, tu zase protivně hvízdaly, a všude létaly plameny a jiskry všech barev, jako by se dokořán otevřely brány pekelné...“ Takto vzpomínal Thomas Alva Edison na spuštění první elektrárny na světě. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Jak vzniká superkritická voda?
Existují dvě snadno zapamatovatelná čísla: voda mrzne při 0 stupňů Celsia a vře při 100 stupních. Běžná praxe v kuchyni nám dává za pravdu. Jenže stačí změnit podmínky, a už to neplatí. Dr. Jan Havlík z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze popsal, které to jsou. Víte, že se voda může udržet kapalná až do 374 stupňů? říká se jí superkritická.
Dokáže varan sežrat jedovatého hada?
Existuje spousta jedovatých živočichů. Někteří ho mají na obranu, jiní ho využívají k lovu. Každopádně vyvstává otázka, jak je zařízeno, že jim jejich vlastní jed neublíží? Biolog prof. Jaroslav Petr se zabýval i opačným problémem: jak dokáží někteří živočichové lovit a požírat jedovaté tvory a odolat jejich jedu. Pěkným případem je jeden druh varana, který se živí jedovatými hady.
Jak vyhrát v soutěži auto?
Mate matika? Tedy mate nás matematika? Odporuje někdy výsledek zdravému, selskému rozumu i v případě, kdy ho vypočítá úplně správně profesionální matematik? Právě takovým případům se věnuje nový cyklus Meteoru „Mate-matika?“. Matematika formou příběhů ztvárněných herci s komentářem matematika Doc. Mirko Rokyty z MFF UK.
V druhém díle nahlédneme do domácnosti běžného manželského páru, který sleduje televizní soutěž o automobil. Měla by soutěžící větší šanci na výhru, kdyby poslechla, co radí matematika?
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Související
-
Tučňákům skalním nevadí „manželství na dálku“
Málokteří živočichové žijí trvale v páru. Jednomu druhu tučňáků však takový vztah vydrží i po odloučení na sta kilometrů.
-
Meteor o zániku civilizace, sluchu kormoránů, hořlavém sněhu a létajících pavoucích
01:03 Planetka a zánik civilizace 09:24 První český parník 14:02 Odkud teče pramenitá voda? 27:08 Slyší ptáci pod vodou? 36:01 Sníh, který hoří 34:49 Létající pavouci
-
Meteor o Saturnově tajuplném měsíci, paroháčích a svítícím slizu
Jak se vyrábí zelený svítící sliz? Když byl ondřejovský teleskop nový. Tajuplný Saturnův měsíc Enceladus. Paroží dává jelenům zabrat. Technický div světa v Nizozemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.