Meteor o smyslu pro humor, největší buňce a nekonečném hotelu

Mají zvířata smysl pro humor?

Mají zvířata smysl pro humor?|foto:Fotobanka Pixabay

Existuje mnoho druhů humoru od situačního po britský suchý, ale smějí se lidé po celém světě. Smích je univerzální. Podle vědců smích vznikl kdysi dávno – jde zřejmě o pozměněné dýchání – když se, třeba při hraní na babu, zadýcháme. Možná si někdo řekne „škoda, že nemůžeme vyprávět vtipy i svým domácím mazlíčkům. Nerozumějí našim slovům.“ Ale i kdyby ano, mají zvířata smysl pro humor? Dokáží se vůbec smát? Zajímavá otázka, na niž odpovídal biolog prof. Jaroslav Petr.

Objev nestálého vesmíru

Rozpínání vesmíru|foto:Erica Markou, Pixabay, Licence Pixabay, ©

29. června 1922 do redakce časopisu Zeitschrift für Physik dochází práce nazvaná O zakřivení prostoru. Napsal ji čtyřiatřicetiletý profesor matematiky a mechaniky Alexander Friedmann. Autor přichází s teorií nestabilního vesmíru. Text začíná slovy: „Chci dokázat možnost existence světa, jehož prostorové zakřivení - stálé vzhledem ke třem přijatým prostorovým souřadnicím - se mění s tokem času.“ Byl to první krok k poznání, že se vesmír rozpíná. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jaká je struktura vody a ledu

Struktura vody |foto: PublicDomainPictures, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Možná si říkáte: vody je všude kolem plno a každý ji zná. To byste ji hrubě podcenili. Je to nesmírně zajímavá tekutina, a to včetně její pevné fáze – ledu. A tak se během prázdninových Meteorů za vodou vypravíme. Ne, nebudeme potřebovat opalovací krém, bude nás zajímat chemie vody. Průvodce nám bude dělat prof. Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV. Začneme u samotné molekuly H2O. Jak přesně vypadá? A jaké pozoruhodné vlastnosti má?

Největší jednobuněčný organizmus

Genetik dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV doslova sbírá kuriozity všeho druhu. Pomáhají mu pochopit běžnější případy. Dnes nás zavede do přírody za naprosto fascinující formou života. Největší buňkou, kterou známe je pštrosí vejce. Jenomže jde jen o „krmivo“ pro ptáče. Mnohem zajímavější jsou organismy tvořené jedinou buňkou, které v této podobě žijí celý svůj život. Právě takového rekordmana si představíme.

Nekonečný hotel budí úžas!

Mate matika? Tedy mate nás matematika? Odporuje někdy výsledek zdravému, selskému rozumu i v případě, kdy ho vypočítá úplně správně profesionální matematik? Právě takovým případům se věnuje nový cyklus Meteoru "Mate-matika?". Matematika formou příběhů ztvárněných herci s komentářem matematika doc. Mirko Rokyty z MFF UK. V prvním díle navštívíme hotel, kde se chce ubytovat nový host. Má ale smůlu - všechny pokoje jsou obsazené. Má odejít, nebo se díky matematice najde řešení?