Meteor o stvoření světa, přelstění mravenců a tanci ještěrky

Kdy byl stvořen svět?

Michelangelova freska Stvoření Adama na stropě Sixtinské kaple |foto:Fotobanka Unsplash

Tato otázka má smysl jen v případě, když na stvoření světa věříte. A před staletími věřili všichni, protože si jinou možnost nedokázali představit. Zabývali se proto otázkou stáří světa, a to pomocí hned několika pozoruhodných metod, které ale pochopitelně dávaly zcela nesmyslné výsledky. Nikoho ani nenapadlo, že ve skutečnosti je vesmír starý téměř 14 miliard let. Dobové odhady jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Mohou v mraveništi žít štíři?

Štír|foto:Profimedia

Na první pohled podivná otázka. Štír je tvor zaprvé dost velký, za druhé mravenci velmi aktivně a rychle každého vetřelce likvidují. Jenže existují štíři dlouzí jen několik málo centimetrů, kteří si našli způsob, jak do mraveniště proniknout, a ještě si tam pohodlně žít. Trik spočívá v jejich chemickém převleku. Pro mravence je hlavním smyslem čich a štíra považují za jednoho z mravenců. Toho využívá i štírek, který se dokáže do mraveniště propašovat na zádech štíra. Složité soužití popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Lze běhat po rozpáleném povrchu?

Písečné duny |foto: Falkenpost, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Na africké poušti Namib ve dne šplhá rtuť teploměru na 45 °C. Drobná ještěrka meroles lopatonosý za potravou vyráží ve sluneční výhni, kdy je povrch písečných dun neskutečně rozpálený. Ještěrka po něm běhá jako po rozžhavené plotně a předvádí přitom zvláštní „tepelný tanec“. Dlouhý ocas zvedne vysoko nad zem, aby tím omezila kontakt s pískem na minimum. Střídavě zdvihá vždy dvě nohy – chvíli stojí na pravé přední a levé zadní a levou přední a pravou zadní si chladí ve vzduchu, pak nohy vystřídá. Takhle tančí, dokud písek nezchladne. Tento i jiné způsoby pohybu po žhavém povrchu představuje kniha biologa prof. Jaroslava Petra Desatero pohybů, kterou vydává nakladatelství Dokořán a v Meteoru z ní čte Lucie Juřičková.

Prolomí kvantový počítač vaše heslo?

Kvantový počítač |foto:Profimedia

Prof. Josef Lazar, ředitel Ústavu přístrojové techniky AV v Brně, popsal, v jakém stadiu je dnes vývoj kvantových počítačů. Stále jsme od cíle daleko, ale řada odborníků věří, že ho nakonec dosáhneme. Až se kvantové počítače stanou běžnou záležitostí, bude to znamenat mimo jiné přelom v kybernetické bezpečnosti. Dnešní hesla totiž prolomí „lusknutím prstu“. Propojení kvantových počítačů s umělou inteligencí bude znamenat velkou technickou revoluci.

Čáp Venda se vrací z Afriky

Čáp bílý|foto:Shutterstock

Afrika je z našeho pohledu exotický kontinent plný kontrastů a nebezpečí. Musíme si ale uvědomit, že pro čápy je to druhý domov a jsou na tamní podmínky zvyklí. Co je čeká po návratu do naší země? To se dozvíme v pokračování našeho seriálu sledujícího život čápa Vendy v podání Jiřího Lábuse. Jeho život komentuje ornitolog Zdeněk Vermouzek.

Seriálem podporujeme velké celoevropské sčítání čápů bílých a národní sčítání čápů černých. Zapojte se do sčítání čápů bílých na cap.birdlife.cz a černých na avif.birds.cz.