Meteor o teleportaci, bubnujících šimpanzích a životě na Venuši

19. listopad 2022

Poslechněte si:

  • 01:30 Zvládli vědci teleportaci?
  • 12:57 První magnetofon
  • 18:36 Pomohou proti rakovině viry?
  • 30:22 Mohli bychom žít na Venuši?
  • 44:44 Proč šimpanzi bubnují?

Hovoří astrofyzik Petr Kulhánek, imunolog Václav Hořejší nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Vesmírníček čte Zdeňka Sajfertová.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Zvládli vědci teleportaci?

Ano. Jen si nesmíme představovat situaci, kterou často popisuje sci-fi, tj. že do nějaké budky vleze člověk, zableskne se, je rozložen, tajemným paprskem je přenesen na druhý konec galaxie a tam v jiné budce zase zhmotněn. Tento druh teleportace neumíme a patrně ho fyzikální zákony neumožňují.

Při opravdové teleportaci se navíc vytváří kopie teleportovaného tělesa, nejde tedy o přesun. Teleportaci vědci zatím umí jen s částicemi, a to na stále větší vzdálenost. Dík kosmickým družicím i do vesmíru. Dnešní možnosti popsal prof. Petr Kulhánek z ČVUT v Praze.

První magnetofon

Žena pouští hudbu z pásku (1947)

Dne 19. listopadu 1936 je na magnetofonový pásek poprvé zachycen celý koncert vážné hudby. Více než dvouhodinová nahrávka proběhla v koncertním sále firmy BASF v německém Ludwigshafenu, Londýnská filharmonie hrála pod taktovkou Sira Thomase Beechama.

Pro nás je lichotivé, že ve výběru autorů hrál prim Antonín Dvořák, jehož Anglickou symfonií koncert vrcholil. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Pomohou proti rakovině viry?

Pomohou proti rakovině viry?

Zní to jako velký paradox. Viry nám obvykle velmi škodí, tak jak by mohly pomoci? Vědci zjistili, že konkrétně cytomegalovirus má v sobě většina lidí celý život a až na výjimky nepůsobí potíže.

Pokud by byl tento virus použit k napadení rakovinných buněk, mohlo by se to tedy obejít bez vedlejších účinků. Sám nádorové buňky nezičí, ale poslouží pro jejich označení. Imunitní systém pak bude vědět, kam se zaměřit. Jak celá metoda funguje, popsal v Meteoru prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV.

Mohli bychom žít na Venuši?

Planeta Venuše

Na Venuši panují podmínky nevhodné pro život. Teploty až 500 stupňů. Tlak tak vysoký, že dokonce rozdrtil první kosmickou sondu, která na povrchu planety přistála. Na Venuši je navíc stále zataženo a ve vysoké atmosféře se vznášejí kapičky kyseliny sírové. Přesto je možné uvažovat nad tím, jak by bylo možné v budoucnu planetu přizpůsobit pro dlouhodobý pobyt člověka.

Nejen o tom hovořil dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV, který komentoval text ze své knihy Vesmírníček. Tu vydávají Knihy Dobrovský. V Meteoru ukázky čte Zdeňka Sajfertová. Knihu máte možnost vyhrát, sledujte soutěžní otázku na konci pořadu.

Proč šimpanzi bubnují?

Proč šimpanzi bubnují?

Nepředstavujte si opičáka sedícího za sadou bubnů. Bubnování, které vědci zaznamenali, probíhá do kmenů stromů. Šimpanzi do nich záměrně tlučou.

Výzkum ukázal, že se od sebe jednotlivé „bubenické“ styly liší a při troše cviku lze rozpoznat, který jedinec bubnuje. Slouží údery do stromů ke komunikaci? Zajímavý výzkum představil biolog prof. Jaroslav Petr.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová