Meteor o tekuté krajině, ostravském uhlí a tlustých opicích

Matematika jako vášeň

Mirko Rokyta, matematik |foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Popularizovat matematiku je velmi obtížné. Proto se to ani v historii Meteoru příliš nedělo. V rozhlase nejde promítnout graf, provést výpočet nebo kreslit na tabuli. Přesto se v posledních letech matematika v Meteoru objevuje ve zvýšené míře. Mirko Rokyta dokáže i složité matematické problémy vysvětlit srozumitelně. Proto se stal jedním z pěti vědců vyfotografovaných rozhlasovým fotografem Khalilem Baalbakim. Fotka vznikla v pracovně Mirka Rokyta přímo na podlaze. Dala by se nazvat matematik obklopen matematikou.

Čtěte také

Speciál: 60 let Meteoru z Divadla Járy Cimrmana

Mirko Rokyta o svém oboru hovořil v Žižkovském divadle Járy Cimrmana, kde Meteor v září natáčel Speciál k 60. výročí prvního vysílání pořadu. Mluvil o tom, jak matematici řeší problémy, jakého pokroku obor dosáhl od roku 1963 a během okamžiku složil Rubikovu kostku, kterou jsme mu zcela náhodně promíchali.

Objev uhlí na Ostravsku

Povoz na přepravu uhlí |foto:Shutterstock

Kovář Jan Keltička nejpozději kolem roku 1770 narazil pod drnem své louky na výchoz podpovrchového ložiska. Když nalezené uhlí úspěšně vyzkoušel ve své kovárně, podal si žádost „nahoru“ a jako první získal dne 28. října 1776 náležité úřední razítko k „hornickému dolování uhlí štolami“. Tím se stal prvním člověkem, který ostravské uhlí oficiálně využíval. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Listopad v zrcadle pranostik

Výlov rybníka Rožmberk|foto:Jitka Cibulová Vokatá, Český rozhlas

I mezi listopadovými pranostikami se vyskytuje řada lidových slovních podání, která mají bezprostřední vazbu na pracovní činnosti tohoto ročního období. Byly to především podzimní pastvy dobytka, kterými se ušetřily zimní zásoby píce, venkovní zazimovací práce a také se oralo pro tzv. jarní setí, jak dokládá pranostika k 9. listopadu: Na svatého Teodora, sedlák pole pilně orá. Významnou listopadovou činností je také výlov rybníků. Dokládají to dochované rolnické pranostiky, které jsme si připomněli díky doc. Zdeňku Vašků z České zemědělské univerzity a jeho knize Hold Slunci, dešti, půdě a pluhu.

Existují tlusté opice?

Opice langur duk v ZOO v Chlebech |foto:Karolina Dufková

V přírodě snad nenajdeme obézní zvíře. A pokud by se takovým stalo, dlouho by nepřežilo. Zvířata nemají tak snadný přístup k potravě a nepomáhají si tak, jako lidé. Obézní zvíře by zahynulo, protože by nebylo fyzicky schopné si obstarat potravu. Jak je to ale se zvířaty v zajetí? Vědci zjišťovali, jestli opice tloustnou podobně jako lidé. Výsledky představil biolog prof. Jaroslav Petr.

Život na senzitivních jílech

Nacházíme se v zemědělské oblasti přibližně 20 kilometrů severozápadně od norského města Trondheim. Na 29. dubna 1978 Kjell Karlsen nikdy nezapomene. Amatérský kameraman byl ten den zrovna doma, když zjistil, že se venku děje něco zvláštního. Na nic nečekal, do ruky čapl filmovou kameru a rozběhl se na břeh jezera, odkud měl mnohem lepší výhled do okolí. To, co přes hledáček objektivu spatřil, mu vyrazilo dech. Pár stovek metrů od něj tekla směrem k jezeru krajina!

Tyto události líčí kniha Geostorky, kterou vydává nakladatelství Knihy Dobrovský. Autorem je dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV. V Meteoru z ní čte Jan Meduna. Knihu můžete vyhrát v naší soutěži. Otázka zazní na konci pořadu.