Meteor o tajemné skleněné hoře, laserové kytaře, slepém pštrosu a Suezském průplavu

17. listopad 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Laserový paprsek může posloužit i jako součást hudebního nástroje
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:26 Skleněná hora v Etiopii
  • 11:54 Suezský průplav
  • 16:46 Laserová kytara
  • 27:18 Slepý pštros z Madagaskaru
  • 35:52 Návod na úspěch v astronomii
  • 43:02 Proč staří Římané kradli vodu?

Skleněná hora v Etiopii

Skleněná hora v Etiopii

Představte si, že máte za úkol v rámci mezivládní pomoci zjistit, jestli v jižní Etiopii náhodou nehrozí ze strany přírody nějaké nebezpečí. Přijedete na místo a najdete tam v těsném sousedství dvou velkých měst s půl milionem obyvatel sopku. Sopku, o které místní ani nevědí, že sopkou je. Při obhlídce pak zjistíte, že jde v podstatě o skleněnou horu, protože je pokrytá černým sopečným sklem – obsidiánem. Geolog Vladislav Rapprich se s takovým množstvím obsidiánu ještě nikdy v životě nesetkal. Sopka Corbetti navíc hrozí další erupcí. Své zážitky a výsledky analýz geolog představil v Meteoru.

Budování Suezského průplavu

Suezský průplav

Suezský průplav je jednou z nejúžasnějších staveb lidských dějin. Zkrátil dobu plavby z Evropy do Asie o měsíce a pomohl rozvoji námořního obchodu. Budování trvalo 10 let a zaměstnalo na 1,5 milionu lidí. Průplav byl slavnostně otevřen 17. listopadu 1869. Od té doby byl několikrát rekonstruován, a především rozšířen i prohlouben, aby dokázal čelit houstnoucí lodní dopravě. Profil průplavu se za tu dobu zvětšil patnáctkrát. K poslednímu rozšíření došlo roku 2015 a umožňuje obousměrnou plavbu. Do té doby byl provozován střídavý jednosměrný provoz. Podrobnosti o budování Suezského průplavu přinesla Rubrika Meteoru „Stalo se tento den“.

Lze vyrobit hudební nástroj z hřebenu a světla?

Laserový paprsek může posloužit i jako součást hudebního nástroje

Stručná odpověď je ANO. Pokud laserový paprsek sleduje fotobuňka, dá se její reakce napojit na audio výstup. V Brně na tomto principu postavili několik fyzikálních pomůcek členové ÚdiF – Úžasné divadlo fyziky. Ti vysvětlují fyzikální zákonitosti pomocí jednoduchých a názorných experimentů. Pro Meteor předvedli laserovou akustickou show, kdy zahráli i na speciální laserovou kytaru.

Slepý pštros z Madagaskaru

Vyhynulý obří pštros

Jistě jste v některé zoologické zahradě viděli pštrosa. Tento pták s velkým a těžkým tělem není schopen letu. Za to dokáže běhat rychlostí až 70 km/hod. Jde o ptáka s nejdelším krkem na světě. A teď si představte, že na Madagaskaru žil pštros o výšce 3,5 metru. Tento „megapštros“ s latinským názvem Aepyornis maximus vyhynul asi před 400 roky. Výzkum jeho lebky teď ukázal, velké překvapení – pštros měl neobyčejně vyvinutý čich a naopak zakrnělý zrak. Vědci se domnívají, že byl zcela slepý. Jak vůbec mohl v přírodě žít? To v Meteoru přiblížil biolog Jaroslav Petr.

Návod na úspěch v astronomii

Vesmír

Jiří Grygar přes padesát let sbírá citáty nejen vědců, ale i umělců a osobností, které se k vědě zajímavým způsobem vyjádřili. Grygarova sbírka je tak rozsáhlá, že v Meteoru zazněl už citát číslo 129. Ten byl svou délkou rekordní, protože šlo o ucelený soubor, který byl návodem pro astronomy, jak se stát úspěšným ve svém oboru. Z deseti rad vybíráme: 1. mějte dobré nápady, 2. vyhledávejte dobré kontakty s kolegy, 3. nepřehlížejte malé, ale reálné odchylky od očekávaných hodnost. Co ještě vědci radí? Poslechněte si od Jiřího Grygara.

Proč staří Římané kradli vodu?

Voda

V oblasti výstavby vodovodů a kanalizace a organizace jejich využívání, se staří Římané stali na další dva tisíce let pro celý svět nedostižným vzorem. Už v prvním století našeho letopočtu směřovalo do Říma sedm akvaduktů o celkové délce 420 km. Při životním stylu Římanů byl totiž dostatek vody naprostou nezbytností. Lázně ve starověkém Římě nesloužily jen k osobní hygieně, ale jejich návštěva byla také společenskou událostí a příležitostí k četbě knih, diskusím, jídlu a pití, dokonce zde padala i důležitá státnická rozhodnutí. Ale proč se zároveň staří Římané snižovali k tak potupné záležitosti, jakou byla krádež vody? Vysvětlení přinesla četba Tomáše Töpfera z knihy hydrogeologa Zbyňka Hrkala Voda včera, dnes a zítra (Mladá fronta 2018).

autor: Petr Sobotka | zdroj:
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...