Meteor o tajemné skleněné hoře, laserové kytaře, slepém pštrosu a Suezském průplavu

17. listopad 2018
Laserový paprsek může posloužit i jako součást hudebního nástroje
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:26 Skleněná hora v Etiopii
  • 11:54 Suezský průplav
  • 16:46 Laserová kytara
  • 27:18 Slepý pštros z Madagaskaru
  • 35:52 Návod na úspěch v astronomii
  • 43:02 Proč staří Římané kradli vodu?

Skleněná hora v Etiopii

Skleněná hora v Etiopii

Představte si, že máte za úkol v rámci mezivládní pomoci zjistit, jestli v jižní Etiopii náhodou nehrozí ze strany přírody nějaké nebezpečí. Přijedete na místo a najdete tam v těsném sousedství dvou velkých měst s půl milionem obyvatel sopku. Sopku, o které místní ani nevědí, že sopkou je. Při obhlídce pak zjistíte, že jde v podstatě o skleněnou horu, protože je pokrytá černým sopečným sklem – obsidiánem. Geolog Vladislav Rapprich se s takovým množstvím obsidiánu ještě nikdy v životě nesetkal. Sopka Corbetti navíc hrozí další erupcí. Své zážitky a výsledky analýz geolog představil v Meteoru.

Budování Suezského průplavu

Suezský průplav

Suezský průplav je jednou z nejúžasnějších staveb lidských dějin. Zkrátil dobu plavby z Evropy do Asie o měsíce a pomohl rozvoji námořního obchodu. Budování trvalo 10 let a zaměstnalo na 1,5 milionu lidí. Průplav byl slavnostně otevřen 17. listopadu 1869. Od té doby byl několikrát rekonstruován, a především rozšířen i prohlouben, aby dokázal čelit houstnoucí lodní dopravě. Profil průplavu se za tu dobu zvětšil patnáctkrát. K poslednímu rozšíření došlo roku 2015 a umožňuje obousměrnou plavbu. Do té doby byl provozován střídavý jednosměrný provoz. Podrobnosti o budování Suezského průplavu přinesla Rubrika Meteoru „Stalo se tento den“.

Lze vyrobit hudební nástroj z hřebenu a světla?

Laserový paprsek může posloužit i jako součást hudebního nástroje

Stručná odpověď je ANO. Pokud laserový paprsek sleduje fotobuňka, dá se její reakce napojit na audio výstup. V Brně na tomto principu postavili několik fyzikálních pomůcek členové ÚdiF – Úžasné divadlo fyziky. Ti vysvětlují fyzikální zákonitosti pomocí jednoduchých a názorných experimentů. Pro Meteor předvedli laserovou akustickou show, kdy zahráli i na speciální laserovou kytaru.

Slepý pštros z Madagaskaru

Vyhynulý obří pštros

Jistě jste v některé zoologické zahradě viděli pštrosa. Tento pták s velkým a těžkým tělem není schopen letu. Za to dokáže běhat rychlostí až 70 km/hod. Jde o ptáka s nejdelším krkem na světě. A teď si představte, že na Madagaskaru žil pštros o výšce 3,5 metru. Tento „megapštros“ s latinským názvem Aepyornis maximus vyhynul asi před 400 roky. Výzkum jeho lebky teď ukázal, velké překvapení – pštros měl neobyčejně vyvinutý čich a naopak zakrnělý zrak. Vědci se domnívají, že byl zcela slepý. Jak vůbec mohl v přírodě žít? To v Meteoru přiblížil biolog Jaroslav Petr.

Návod na úspěch v astronomii

Vesmír

Jiří Grygar přes padesát let sbírá citáty nejen vědců, ale i umělců a osobností, které se k vědě zajímavým způsobem vyjádřili. Grygarova sbírka je tak rozsáhlá, že v Meteoru zazněl už citát číslo 129. Ten byl svou délkou rekordní, protože šlo o ucelený soubor, který byl návodem pro astronomy, jak se stát úspěšným ve svém oboru. Z deseti rad vybíráme: 1. mějte dobré nápady, 2. vyhledávejte dobré kontakty s kolegy, 3. nepřehlížejte malé, ale reálné odchylky od očekávaných hodnost. Co ještě vědci radí? Poslechněte si od Jiřího Grygara.

Proč staří Římané kradli vodu?

Voda

V oblasti výstavby vodovodů a kanalizace a organizace jejich využívání, se staří Římané stali na další dva tisíce let pro celý svět nedostižným vzorem. Už v prvním století našeho letopočtu směřovalo do Říma sedm akvaduktů o celkové délce 420 km. Při životním stylu Římanů byl totiž dostatek vody naprostou nezbytností. Lázně ve starověkém Římě nesloužily jen k osobní hygieně, ale jejich návštěva byla také společenskou událostí a příležitostí k četbě knih, diskusím, jídlu a pití, dokonce zde padala i důležitá státnická rozhodnutí. Ale proč se zároveň staří Římané snižovali k tak potupné záležitosti, jakou byla krádež vody? Vysvětlení přinesla četba Tomáše Töpfera z knihy hydrogeologa Zbyňka Hrkala Voda včera, dnes a zítra (Mladá fronta 2018).

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související