Meteor o světélkující sepiole, pekle na Venuši a fotce s dinosaury

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Dinosauři jako vášeň

Vladimír Socha, paleontolog|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Paleontolog Vladimír Socha od dětství miluje dinosaury a zajímá se o všechno, co se jich týká. Svá zjištění si nenechává pro sebe, ale přednáší, píše svůj blog a vydal už 19 knih. S Meteorem spolupracuje od roku 2016 velmi intenzivně. Proto se stal jedním z pěti vědců vyfotografovaných rozhlasovým fotografem Khalilem Baalbakim. Místem focení se stala lokalita u Chocně, kde se povedl roku 1880 unikátní nález ptakoještěra. Schválně, kolik na fotografii napočítáte dinosaurů?

Čtěte také

Speciál: 60 let Meteoru z Divadla Járy Cimrmana

Vladimír Socha o své vášni hovořil v Žižkovském divadle Járy Cimrmana, kde Meteor v září natáčel Speciál k 60. výročí prvního vysílání pořadu. Hovořil v něm o pokroku ve výzkumu dinosaurů, který je od roku 1963 velmi významný.

Záměrný přenos cholery

Představte si, že máte vysvětlení, jak se přenáší choroba, která v průběhu 19. století nezastavitelně řádila a decimovala lidstvo – cholera. Je potřeba okamžitě své zjištění sdělit odborníkům. Ale jak? Tvrdit může kdo chce, co chce, ale co důkaz? A tak se 7. října 1892 německý hygienik Max Pettenkofer rozhodl k riskantnímu kroku – přenosu cholery na sebe. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Kde se na Venuši vzalo peklo?

Planeta Venuše|foto:Shutterstock

Planeta Venuše je fascinující. Po Měsíci jde o našeho druhého nejbližšího kosmického souseda a nejbližší planetu. Velikostí a hmotností je podobná Zemi. Svého času se jí dokonce říkalo sestra Země, ale to byl omyl. Jak nám v Meteoru popsal prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, na Venuši panují velmi nehostinné podmínky. Co je příčinou?

Proč světélkuje sepiola?

Pod hladinou moře|foto:Profimedia

Představte si několikacentimetrového hlavonožce. Už na první pohled jde o bezbranného tvora vydaného napospas predátorům, kterých je v Tichém oceánu bezpočet. Sepiola ale navíc ještě svítí. Vždy po setmění se spodní část jejího těla rozsvítí a s úsvitem zhasne. Proč o sobě dává vědět? Chce snad být sežrána? Biolog prof. Jaroslav Petr objasnil, že opak je pravdou. Svítí proto, aby vidět nebyla. Co je to za paradox? A co je zdrojem jejího světla?

Není kouře bez ohně

Indiánská vesnice|foto:Boston Public Library, Unsplash, Licence Unsplash, ©

Přes 300 let severoameričtí Indiáni vyprávějí bájný příběh o souboji dvou mocných bytostí; nadpřirozeného ptáka Thunderbirda přinášejícího hromy, s obrovskou vražednou velrybou trápící rybáře z místního kmene. Souboj to byl dlouhý a náročný, v důsledku boje se třásla Země. Pařáty bájného ptáka se zaryly do hřbetu velryby vyzvedly z vody. Velryba se mu ale vysmekla a dopadla zpět do vody. Země se mocně otřásla a na pevnině se začaly bortit skály, do pohybu se daly i samotné hory. Následovala obrovská vlna, která během mrknutí oka zalila osadu několika metry slané vody.

Vědci zjistili, že příběh má reálný základ v událostech z roku 1700. Líčí je kniha Geostorky, kterou vydává nakladatelství Knihy Dobrovský. Autorem je dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV. V Meteoru z ní čte Jan Meduna. Knihu můžete vyhrát v naší soutěži. Otázka zazní na konci pořadu.