Meteor o supech v hotelu, borelióze a chemických rybách

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Klíšťata
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:27 Supi v hotelu Continental
  • 08:08 Dočkáme se očkování proti borelióze?
  • 17:18 První geologická mapa
  • 22:23 Vyráběly ryby nové chemické prvky?

Supi v hotelu Continental

Vracet mláďata mrchožroutů do přírody není jen tak. Ideální je podstrčit je do hnízd volně žijících ptáků. Jenže to lze uskutečnit pouze v určitém věku mláďat a vhodná konstelace se tudíž naskytne jen velice zřídka.

Další možností je držet mláďata do následujícího jara izolovaně od lidí, pak je nechat přivykat podmínkám ve voliéře v horách a posléze je vypustit do volnosti. Třetí možností je umístit je do umělého hnízda někde na skalním útesu, tam je dokrmit a poté nechat vyletět do světa.

A právě třetí možnost využil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, když vracel u nás odchované supy do Bulharska. V Meteoru o tom četl ze své připravované knihy Knižního klubu Supi v hotelu Continental.

Krmení mláděte supa mrchožravého u maďarského Segedína

Dočkáme se očkování proti borelióze?

Lymská borelióza, kterou se nakazí tisíce lidí ročně, přenáší klíšťata. Na rozdíl od encefalitidy neexistuje proti této chorobě očkování. V letech 1998 až 2002 byla sice v USA povolena nová vakcína, ale měla příliš mnoho vedlejších účinků.

Bakterie borelie se v těle člověka usazují na různých místech a nelze dopředu odhadnout, co v konkrétním člověku způsobí. Radek Šíma z Biologického centra Akademie věd testoval novou látku, která u myší ve 100 % případů zajistila vůči borelióze imunitu. Pokud bude vakcína úspěšná i u lidí, možná po mnoha letech dočkáme funkčního očkování.

První geologická mapa

Geologická mapa Anglie a Walesu s částí Skotska podle Williama Smitha (1815)

Na středoanglickém venkově se před staletími používaly k vážení zvláštní ploché kameny, okrouhlé nebo pětiboké, hladké i vroubkované. Vážily kolem 600 gramů a vzhledem nápadně připomínaly ulity mořských ježků. Jenže kde ti by se tu vzali, hluboko ve vnitrozemí, tři sta metrů nad úrovní moře? Navíc zkamenělí?

Tyto otázky si kladl i hloubavý kovářský synek William Smith. Začal se intenzivně věnovat geologii a 1. srpna 1815 vydal Nárys vrstev Anglie a Walesu, první národní geologickou mapu na světě. V odborných kruzích vyvolala senzaci.

Historický okamžik a jeho další okolnosti jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Vyráběly ryby nové chemické prvky?

Chemické prvky, které se řadí mezi vzácné zeminy, mají použití například v elektronice. Těchto prvků, mezi které patří například ytrium, je na Zemi málo. Rostoucí poptávka nutí hledat nová naleziště.

Zkamenělá ryba (foto Kirsten Poulsen)

Vědci zjistili, že vodítkem ke hledání na mořských dnech, mohou být zkameněliny ryb. Souvislost je ale nejasná. Proč jsou zbytky rybích kostí právě tam, kde jsou vzácné zeminy? Nad tím se zamýšlel biolog prof. Jaroslav Petr.

Sherlock Holmes a expert

Meteor vám o letních prázdninách přináší unikátní průřez detektivek napsaných v 70. a 80. letech přímo pro Meteor. Se Svatoplukem Benešem v roli fenomenálního detektiva. Spisovatel Rudolf Čechura přidal legendárnímu detektivovi nadhled i humor.

Sherlock Holmes a expert

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Účinkují: Svatopluk Beneš, Miloš Kopecký, Jaroslava Drmlová, Mirko Musil, Vladimír Ráž, Jan Teplý
Napsal: Rudolf Čechura
Zvukový mistr: Miroslav Turek
Hudba: Petr Skoumal
Režie: Karel Weinlich
Premiéra: 12. 12. 1981

Poslouchejte jen do soboty 8. srpna 2020

Spustit audio
autor: Petr Sobotka

Odebírat podcast

Související