Budeme se léčit pomocí virů?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03565282.jpeg

Léčba antibiotiky ztrácí své zastánce. Přibývá bakterií, které jsou vůči antibiotikům imunní. Antibiotika navíc často ničí i tělu prospěšné bakterie. Máme ale alternativu? Jedna by tu byla, i když se o ní moc nemluví – léčba pomocí virů.


Příspěvky v Meteoru 6. 2. 2016
00:59 Krevní faktor Rh ovlivňuje zdraví.
11:30 Dá se spolehnout na Wikipedii?
24:00 Když útočí pavoučí jed.
37:55 Kde se vzaly pohádky?
45:22 Léčba pomocí virů.

Antibiotika pomáhají proti nemocem způsobeným bakteriemi. Těmi jsou například angína, zápal plic, lymská borelióza, tuberkulóza a mnoho dalších. Ve 20. století znamenala antibiotika v medicíně obrovský pokrok a zachránila miliony lidí. Ukázalo se ale, že bakterie - jednobuněčné organismy o rozměrech pár mikrometrů - jsou neuvěřitelně přizpůsobivé.

Šikovné bakterie

„Evoluce je v tomto případě neúprosná. Rezistentní bakterie je neuvěřitelně rychle schopná rozšířit horizontálním genovým přenosem svou odolnost vůči léku dál,“ uvedl v Meteoru biolog Josef Lhotský. Problém přiživují sami pacienti tím, že antibiotika v hojné míře nadužívají. Bakterie si na léky zvykají a nastává takzvaná „antibiotická rezistence“. Co na bakterie platilo před 30 lety, už na ně dnes neplatí. To ale není jediné úskalí antibiotické léčby.

Plošné bombardování má i nevinné oběti

Antibiotika nepůsobí jen na „špatné“ bakterie, ale často zničí i ty, které jsou jinak tělu prospěšné. „Antibiotika, to je takové plošné bombardování všeho. Kromě patogenního druhu vymydlíte i celou řadu druhů, které s tím nemají nic společného, jsou ve špatný okamžik na špatném místě,“ řekl Lhotský.

Důsledkem pak bývají různé zažívací obtíže, například průjmy způsobené narušením bakteriálního ekosystému ve střevech. „To je také důvod, proč si musí řada lidí po léčbě antibiotiky kupovat různá probiotika,“ dodal biolog.

Virus jako bojovník

Kromě antibiotik se mezi nepřátele bakterií řadí také některé viry, takzvané bakteriofágy. A právě nyní to vypadá, že by opět mohl přijít jejich čas. Proč opět? Na to, že existují bakteriofágy a že by se daly využít k léčbě některých nemocí, se totiž přišlo už počátkem 20. století. Jenže postupně tato metoda upadla v zapomnění, zcela ji zastínila léčba antibiotiky.


Bakteriofágy jsou viry, které byly objeveny roku 1917 mikrobiologem Felixem D'Herellem. Ten velmi rychle odhalil jejich léčebný potenciál a již v roce 1919 s jejich použitím úspěšně léčil průjmová onemocnění svých pacientů. Sám začal ve Francii vyrábět několik bakteriofágových preparátů a se svým kolegou Giorgiem Eliavou spoluzaložil specializovaný ústav pro bakteriofágovou léčbu v gruzínském Tbilisi.

Bakteriofágová metoda se rozvíjela v dřívějším východním bloku, dodnes se na ni zaměřuje zejména Eliavovův ústav v Gruzii. „Fungovalo to na principu - jste nemocní, zjistíme, která bakterie za to může, a najdeme takový virus, který vyžaduje jako hostitele právě tuto bakterii. Virus si v těle najde svého hostitele, aniž by zničil cokoli jiného,“ vysvětlil Lhotský.

Renesance léčby pomocí virů

Narůstající problém s odolností bakterií vůči antibiotikům si vyžádal hledání nových přístupů. „V posledních zhruba 10 letech se zase uvažuje: proč nezkusit bakteriofágovou léčbu, vždyť to funguje,“ podotkl Lhotský.

Metodu bojujících virů pomohl na Západě zpropagovat jeden americký pacient, kterému zachránila nohy před amputací. Pacient se odmítl smířit s verdiktem amerických lékařů, našel si informace o možnosti bakteriofágové léčby a odcestoval do Gruzie. „Dá se říct, že v posledních 10 letech zažívá bakteriofágová léčba renesanci, byť ne klinickou, ale experimentální,“ řekl Lhotský.

Léčba budoucnosti?

Může tedy do budoucna nahradit antibiotika léčba pomocí virů? Otevírá se nám nová brána způsobu léčby? „Není to stoprocentní, ale sám za sebe si myslím, že ano. Bakteriofágová léčba má velký potenciál,“ zhodnotil Lhotský. Přesto ale zůstává mnoho nedořešených otázek.

„Otázka je, v jakém je to stavu, jak je připravená infrastruktura, kdo a jak to bude dělat, jaká to má úskalí. Takže cesta k tomu, aby to pomohlo člověku, který je dnes nemocný, je ještě dlouhá, ale je dobře, že víme, že něco takového tady je,“ uzavřel biolog Josef Lhotský.