Meteor o sluchu hub, hořícím sněhu a králi šachu
Poslechněte si:
- 01:05 Slyší houby?
- 08:22 Jak byl objeven aspirin?
- 13:37 Může sníh hořet?
- 24:09 Způsobuje jed dlouhověkost?
- 31:25 Kdo napálil krále šachu?
Hovoří genetik Jan Pačes, chemik Pavel Jungwirth nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Matematické příběhy seriálu Mate-matika? komentuje Mirko Rokyta.
Slyší houby?
Na první pohled se zdá, že sluch je doménou jen živočišné říše. Několik experimentů v minulosti už ale ukázalo, že některé rostliny, aniž by měly ušní boltce nebo speciální orgány, na zvuk reagují. Vědci teď sledovali houby. To, jestli houba slyší, se pozná podle toho, jak se jí daří v hlučném nebo tichém prostředí. Překvapivě se jim daří v hlučném prostředí lépe. K čemu jim detekce zvuku je dobrá? A čím poslouchají? Zajímavý výzkum představil dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.
Jak byl objeven aspirin?
V roce 1894 chtěl Felix Hoffman, nový chemik německé firmy Bayer, ulevit svému revmatickému otci. Věděl nejen o účincích kyseliny salicylové, ale také o účincích derivátů kyseliny octové, a jistě také věděl o jejich lepší snášenlivosti. Pokusil se proto obě kyseliny spojit na kyselinu acetylsalicylovou a především - dne 10. srpna 1897 ji poprvé dokázal vyrobit v takové chemické čistotě, aby se dala požít. Okamžitě ji na otci vyzkoušel. Účinkovala nesrovnatelně líp než cokoli předtím. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Může sníh hořet?
Hořet může leccos, hasiči by mohli vyprávět. Ale když někdo bude tvrdit, že hoří i sníh či led, budete ho nejspíš považovat za blázna. Omyl, do blázince nepatří! „Led skutečně může hořet, ale nesmí jít o čistý led. Jedná se o vodní klatráty. To je skupenství, které vzniká, když je ve vodě nějaká příměs. Typicky třeba metan,“ uvedl prof. Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
Způsobuje jed dlouhověkost?
Jedovatí živočichové mohou využívat svého jedu k lovení jiných živočichů, ale také jako obranu před tím, aby je někdo sežral. Vědci teď studovali jednoho amerického motýla a zjistili, že jedu využívá dalším způsobem. Dokáže jím lákat samičku. Motýli pak předávají svůj jedovatý koktejl na další pokolení, jedovatá jsou už i jejich vajíčka. Zajímavé je, jak je motýl uzpůsobený, že jemu samotnému jed nevadí. A ještě zajímavější je nové zjištění, že jed dokonce zvyšuje motýlům dlouhověkost. Objev popsal biolog prof. Jaroslav Petr.
Kdo napálil krále šachu?
Mate matika? Tedy mate nás matematika? Odporuje někdy výsledek zdravému, selskému rozumu i v případě, kdy ho vypočítá úplně správně profesionální matematik? Právě takovým případům se věnuje nový cyklus Meteoru „Mate-matika?“. Matematika formou příběhů ztvárněných herci s komentářem matematika doc. Mirko Rokyty z MFF UK.
V sedmém díle se vydáme do Indie v době, kdy byla vymyšlena hra šachy. Právě kolem hry a jejího autora se točí náš matematický příběh.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Související
-
Tučňákům skalním nevadí „manželství na dálku“
Málokteří živočichové žijí trvale v páru. Jednomu druhu tučňáků však takový vztah vydrží i po odloučení na sta kilometrů.
-
Meteor o zániku civilizace, sluchu kormoránů, hořlavém sněhu a létajících pavoucích
01:03 Planetka a zánik civilizace 09:24 První český parník 14:02 Odkud teče pramenitá voda? 27:08 Slyší ptáci pod vodou? 36:01 Sníh, který hoří 34:49 Létající pavouci
-
Meteor o Saturnově tajuplném měsíci, paroháčích a svítícím slizu
Jak se vyrábí zelený svítící sliz? Když byl ondřejovský teleskop nový. Tajuplný Saturnův měsíc Enceladus. Paroží dává jelenům zabrat. Technický div světa v Nizozemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka