Meteor o sluchu hub, hořícím sněhu a králi šachu

10. srpen 2024

Poslechněte si:

  • 01:05 Slyší houby?
  • 08:22 Jak byl objeven aspirin?
  • 13:37 Může sníh hořet?
  • 24:09 Způsobuje jed dlouhověkost?
  • 31:25 Kdo napálil krále šachu?

Hovoří genetik Jan Pačes, chemik Pavel Jungwirth nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Matematické příběhy seriálu Mate-matika? komentuje Mirko Rokyta.

Slyší houby?

Houby (ilustrační foto)

Na první pohled se zdá, že sluch je doménou jen živočišné říše. Několik experimentů v minulosti už ale ukázalo, že některé rostliny, aniž by měly ušní boltce nebo speciální orgány, na zvuk reagují. Vědci teď sledovali houby. To, jestli houba slyší, se pozná podle toho, jak se jí daří v hlučném nebo tichém prostředí. Překvapivě se jim daří v hlučném prostředí lépe. K čemu jim detekce zvuku je dobrá? A čím poslouchají? Zajímavý výzkum představil dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.

Jak byl objeven aspirin?

Aspirin

V roce 1894 chtěl Felix Hoffman, nový chemik německé firmy Bayer, ulevit svému revmatickému otci. Věděl nejen o účincích kyseliny salicylové, ale také o účincích derivátů kyseliny octové, a jistě také věděl o jejich lepší snášenlivosti. Pokusil se proto obě kyseliny spojit na kyselinu acetylsalicylovou a především - dne 10. srpna 1897 ji poprvé dokázal vyrobit v takové chemické čistotě, aby se dala požít. Okamžitě ji na otci vyzkoušel. Účinkovala nesrovnatelně líp než cokoli předtím. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Může sníh hořet?

Plameny

Hořet může leccos, hasiči by mohli vyprávět. Ale když někdo bude tvrdit, že hoří i sníh či led, budete ho nejspíš považovat za blázna. Omyl, do blázince nepatří! „Led skutečně může hořet, ale nesmí jít o čistý led. Jedná se o vodní klatráty. To je skupenství, které vzniká, když je ve vodě nějaká příměs. Typicky třeba metan,“ uvedl prof. Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Způsobuje jed dlouhověkost?

Babočka bodláková doletí až do Afriky

Jedovatí živočichové mohou využívat svého jedu k lovení jiných živočichů, ale také jako obranu před tím, aby je někdo sežral. Vědci teď studovali jednoho amerického motýla a zjistili, že jedu využívá dalším způsobem. Dokáže jím lákat samičku. Motýli pak předávají svůj jedovatý koktejl na další pokolení, jedovatá jsou už i jejich vajíčka. Zajímavé je, jak je motýl uzpůsobený, že jemu samotnému jed nevadí. A ještě zajímavější je nové zjištění, že jed dokonce zvyšuje motýlům dlouhověkost. Objev popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Kdo napálil krále šachu?

Nová studená válka nás učí myslet na několika rovinách. Někteří političtí analytici to přirovnávají k několika šachovnicím, na kterých vedete paralelní šachové souboje.

Mate matika? Tedy mate nás matematika? Odporuje někdy výsledek zdravému, selskému rozumu i v případě, kdy ho vypočítá úplně správně profesionální matematik? Právě takovým případům se věnuje nový cyklus Meteoru „Mate-matika?“. Matematika formou příběhů ztvárněných herci s komentářem matematika doc. Mirko Rokyty z MFF UK.

V sedmém díle se vydáme do Indie v době, kdy byla vymyšlena hra šachy. Právě kolem hry a jejího autora se točí náš matematický příběh.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související