Meteor o podivném predátoru, vychytralých jelenech a vltavínech

28. květen 2022

Poslechněte si:

  • 01:18 Nejstarší predátor z prvohor
  • 10:34 První předpověď zatmění Slunce
  • 16:55 Jak se liší počasí jižní a severní polokoule?
  • 26:26 Poznají jeleni, že se chystá lov?
  • 32:24 Čapkovi mloci zblízka
  • 42:04 Odkud se vzaly vltavíny?

Hovoří paleontolog Štěpán Rak, meteorolog Martin Novák nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Záludné otázky z astronomie čte Marek Holý.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Nejstarší predátor z prvohor

Představte si, že jdete na vycházku, jen kousek za Berounem, kde je vrch Děd. Díváte se pod nohy, seberete kámen, a on obsahuje otisk. Nevíte, co to je, ale necháte si ho. Až po letech váš nález spatří jeden z předních zahraničních paleontologů a poskočí metr do výšky. Sdělí vám, že jste našli zkamenělinu nesmírně zajímavého tvora, nejstaršího svého druhu na světě – thylacocephala. Mořský predátor podivného vzezření o rozměru pouhých několika centimetrů se díky vám stává exponátem Národního muzea. Přesně to se stalo sběrateli zkamenělin Liboru Kašičkovi. O nálezu a jeho významu pro vědu hovořil paleontolog Štěpán Rak.

První předpověď zatmění Slunce

V rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek, jsme si připomněli moc zajímavou událost.

„Boje mezi Lydijskými a Medeanskými trvaly již pět let... Stále spolu válčili, ale žádná strana nedosáhla rozhodného úspěchu, když se to počátkem šestého roku bojů stalo - během bitvy se den proměnil v noc. Tuto ztrátu denního světla předpověděl Thales Milétský a přesný rok, kdy se tak stane, sdělil Iónským. Když Lydijští a Medeanští viděli, že den se stal nocí, přestali bojovat a horlivě stáli o mír.“

Konec médsko-lýdské války by dnes byl zapomenut, nebýt to první dějinná událost, která je přesně datována, a to právě zatměním, které proběhlo 28. května 585 př.n.l. odpoledne. Navíc toto zatmění bylo vůbec první, které někdo dokázal předpovědět.

Jak se liší počasí jižní a severní polokoule?

Klokan rudokrký

O obyvatelích jižní polokoule někdy hovoříme jako o protinožcích. Je fakt, že chodí po zemi nohama směrem k nám. Opačně mají ale i roční období. Když my máme léto, mají zimu. Mrazivé období jim navíc přichází ve chvíli, kdy je Země od Slunce nejdále. Jenže mírné pásmo jižní polokoule je téměř neobydlené, takže lyžaři si to nemají kde užít. Jaké další rozdíly jsou mezi oběma polokoulemi? Je snazší předpovídat počasí na jihu nebo severu? Jakou roli  hraje Antarktida? O tom hovořil Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústní nad Labem.

Poznají jeleni, že se chystá lov?

Jelen (ilustrační foto)

Lovce schovaného v houští umějí zvířata po čichu snadno poznat. Na severu Ameriky ale vědci sledovali důkladně pomocí GPS signálu polohu velkého množství jelenů a nestačili se divit. Jeleni těsně před tím, než přijeli lovci, houfně utíkali ze státních pozemků na soukromé. Lov ve státních je pro veřejnost povolen, zatímco na soukromém je to záležitost jen majitele. Jak to jeleni vědí? Jak poznají, že začíná lovecká sezóna? Na to odpovídal biolog prof. Jaroslav Petr.

Čapkovi mloci zblízka

Velemlok čínský (Andrias davidianus)

Když Karel Čapek v roce 1935 napsal Válku s mloky, myslel ji jako zamyšlení nad válkami a nebezpečím německého nacionalismu. Slavný román popisuje, jak v mořských hlubinách dojde k evoluci jakýchsi vele-mloků, rozvine se jim inteligence, začnou budovat města, celou svou civilizaci a světové oceány jim začnou být malé. Chtějí expandovat na úkor člověka.

Čapkovy velemloky si nemusíme představovat jen v naší fantazii, kdo chce, může je vidět na vlastní oči. Velemloky čínské lze navštívit v pražské zoologické zahradě, a to už 8 let v tzv. velemlokáriu.  Autorem expozice a zároveň člověkem, který se o velemloky stará, je zoolog Petr Velenský, který nám o nich řekl mnoho zajímavostí.

 

Odkud se vzaly vltavíny?

Vltavín

V některých lokalitách především Jižních Čech můžete v přírodě najít malé zelené kamínky. Jsou krásné a řada lidí je nosí jako šperky. Jde při tom o důsledek kosmické katastrofy – srážky Země s planetkou. Kráter, který dopad tělesa způsobil, se nachází v Německu dodnes. Co o této události dnes víme? O tom píše druhý díl nové knihy 100+1 záludných otázek z astronomie nakladatelství Aventinum, jejímiž autory jsou Zdeněk Mikulášek, Pavel Gabzdyl a Miloslav Druckmüller.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.