Meteor o podivné DNA, hranicích Sluneční soustavy a životu v horách

29. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy DNA - geny - genom

Poslechněte si:

  • 01:30 Existují dva druhy genetické informace?
  • 20:00 Teorie relativity
  • 25:28 Ovlivňuje život v horách osobnost člověka?
  • 34:21 Hranice Sluneční soustavy
  • 43:20 Proč je hmyz tak malý?

Existují dva druhy genetické informace?

Takhle nějak vypadá lidská DNA, když bychom ji zvětšili

Písmeny genetického kódu jsou A, T, C, G. Takhle se to učí ve škole a všechny živé formy na naší planetě to takhle mají zařízeno. Jenže, už v roce 1977 byl objeven virus (bakteriofág), který tuhle jistotu malinko nahlodal. Místo písmene A má Z. To je navíc vázáno s písmenem T stabilněji než A. Nová studie nalezla další viry i bakterie, které písmeno Z mají. Vědci řeší otázku, zda jde o výsledek evoluce nebo jestli písmeno Z bylo na planetě Zemi běžnou záležitostí v počátcích vývoje života. Převratný objev s velkými následky komentují dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV a biolog prof. Jaroslav Petr.

První důkaz obecné relativity

Historický snímek zatmění Slunce 29. května 1919 s označenými hvězdami, jejichž změny poloh vůči známým hodnotám potvrdily teorii relativity

Práci na základech obecné teorie relativity dokončil Albert Einstein na podzim 1915. A rovnou navrhl tři možnosti jejího ověření: změřit zpomalení času (tedy průběhu fyzikálních procesů) v místě s vyšší gravitací, nalézt prodloužení vlnové délky (tedy "zrudnutí") světla v silném gravitačním poli a konečně prokázat ohyb světla v gravitačním poli, neboť každé hmotné těleso by mělo vychylovat světelný paprsek z přímočarého směru, Slunce například o vypočtených 1,75 obloukové vteřiny. A paradoxně právě ten poslední, snad nejodvážnější důsledek, se podařilo dokázat jako první. Expedicí za zatměním Slunce před 102 lety. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Ovlivňuje život v horách osobnost člověka?

Divoké hory (ilustrační foto)

Nebo je to obráceně? Šli před staletími bydlet do hor lidé, kteří se nebáli drsných podmínek? Osobnosti s nižší mírou prosociálního chování, chránící své zdroje, nedůvěřivé k cizím lidem, ochotné a schopné riskovat, individuality spoléhající na sebe. Tohle říká teorie. Jestli platí, zjišťoval veliký výzkum za pomoci psychologů v horách USA. Jak dopadl? A platí podobné závěry i pro obyvatele našich hor? Nad tím se zamýšlí MUDr. František Koukolík.

Kde leží hranice Sluneční soustavy?

Středem Sluneční soustavy je Slunce, které svým gravitačním polem ovlivňuje všechna tělesa až do obrovských vzdáleností. Sluneční soustava určitě nekončí planetou Neptun. I za ní obíhají planetky v tzv. Kuiperově pásu. V něm jsou desítky těles velikosti Pluta. Za tímto pásem je veliký prostor a za ním se nachází komety v tzv. Oortově oblaku. Díky novému pozorování komet, které mají oběžné doby miliony let, se teď podařilo zpřesnit rozměr této zásobárny komet.

Proč je hmyz tak malý?

brouk

Každý ví, že hmyz se vyznačuje tím, že je malý a lehký. Díky tomu dosahuje záviděníhodných atletických výkonů. Skokanskými výkony opovrhovaných blech, obávaných sarančí nebo nenápadných dřepčíků by byly nejlepší olympijské rekordy člověka trapně zesměšněny. Kdybychom přepočítali hmyzem dosahované vzdálenosti na rozměry či hmotnost lidských borců, člověk by musel skákat až 500 m do dálky a 300 m do výšky. Hmyzu ale nejde o zápis do Guinessovy knihy rekordů. Jaké skutečné výhody pro něj mají malé rozměry? Přečetli jsme si to v knize entomologa prof. Jana Žďárka Ohroženi hmyzem, kterou vydala Academia.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související