Meteor o podepsaných vejcích, vůni mincí a barvě ryb

23. prosinec 2023

Poslechněte si:

  • 01:02 Podepisují si ptáci vejce?
  • 09:18 Velkoletadlo Ilja Muromec
  • 15:45 Proč mince voní?
  • 26:04 Jak ryba pozná svou barvu?
  • Sherlock Holmes a Watsonův případ (do 30. 12. 2023)

Hovoří biolog Jaroslav Petr, chemik Jan Havlík nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Podepisují si ptáci vejce?

ptačí vejce

Na první pohled to vypadá jako nesmysl – pták ví, které hnízdo je jeho a nemusí si vejce podepisovat. Jenomže situaci zcela mění kukačka africká. Ta klade svá vejce do hnízd drongům. Jak víme, její mládě se vylíhne první a ostatní vejce vyhází. Nový výzkum ukázal, že drongo kukačku přechytračil. Přestože na první pohled vypadá jeho vejce stejně jako kukaččí, on si ho bezpečně pozná. Jak to dělá? To nám popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Velkoletadlo Ilja Muromec

Letadlo se jmenovalo Ilja Muromec a všem vyrazilo dech bezkonkurenčními parametry. Rozpětí 32 metrů, vzletová hmotnost 5 100 kg, maximální dolet 270 km a dostup 1 500 m. Dosahovalo nejvyšší rychlosti 95 km/h. Poprvé v historii letectví mělo zateplený salón pro cestující, pohodlná proutěná křesla, ložnici, společenskou místnost a dokonce i první vzduchovou toaletu. Ruský vynálezce Igor Sikorsky s ním poprvé vzlétl 23. prosince 1913. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč mince voní?

Stříbrná pamětní mince ke 100. výročí rozhlasového vysílání

Stačí vzít hrst mincí as chvilku si s nimi hrát v dlani. Prsty načichnou typickou kovovou vůní. Ta vůně je z mincí cítit velmi intenzivně. Když si ale přičichneme k nově vyrobeným mincím, necítíme vůbec nic. Jak řekl dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV, je o tím, že kov nevoní. Z jeho pevné krystalické struktury žádné molekuly unikat nemohou. Proč tedy mince voní? Může za to člověk, tím, že je používá.

Jak ryba pozná svou barvu?

Pyskoun je od roku 1996 národní rybou Nového Jižního Walesu

Při shlédnutí kteréhokoli záběru z mořského světa pod hladinou jsme fascinováni pestrobarevností ryb. Některé z nich mají skvělou schopnost přizpůsobovat svou barvu okolí, aby byly méně nápadné a nevšiml si jich predátor. Mechanismus změny barvy známe. Vědcům ale vrtalo hlavou, jak ryba pozná, jakou barvu má? Na své tělo si nevidí a službu žádného zrcadla využít nemůže. Překvapivý objev popsal dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.

Sherlock Holmes a Watsonův případ

Detektiv Sherlock Holmes se báječně hodí do pořadu Meteor, neboť ve své práci vždy využíval vědeckého přístupu. Jeho široké znalosti ve spojení s úžasnými kombinačními schopnostmi mozku dokázaly uspět tam, kde jiní ztroskotali. Přímo pro Meteor byla napsána řada příběhů. Rozhlasovou dramatizaci Sherlock Holmes a Watsonův případ vysílal Meteor poprvé roku 1988. Zcela výjimečně má v tomto příběhu prim dr. Watson.

Scénář napsal Rudolf Čechura, režii měla Jiřina Martínková. Účinkují Svatopluk Beneš, Jiří Císler, Jiří Samek, Jan Řeřicha, David Schneider, Pavel Soukup, Josef Patočka, Jiří Langmajer, ml. a Jana Andresíková.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.