Meteor o jménech ptáků, pancéřované rybě a polárních zářích

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Proč ptáci měnili jména?

Káně lesní |foto:Fotobanka Pixabay, Pixabay License, ©

Pokud byste se bavili s člověkem, který žil před několika sty lety, mohlo by snadno dojít k nedorozumění. Když byste mu řekli, že jste na obloze viděli letět káni, myslel by si, že tam letěl racek. Vysvětlení spočívá v tom, že se jména ptáků vyvíjela. Zoolog Jan Andreska nahlédl do několika kronik věnujících se výskytu ptáků na našem území a našel tam zajímavé nesrovnalosti. Jak naši předkové ptákům říkali? A podařilo se rozpoznat všechny druhy?

První použití chloru proti lidem

Koncem července 1914 vypukla první světová válka. Hned v září, v první bitvě na Marně, dostali Němci na frak a nezbylo jim, než se stáhnout a hluboce opevnit. Nastalo období zákopové války, v podstatě patové situace řešitelné jen za cenu extrémních lidských ztrát. A tak přichází univerzitní profesor chemie Fritz Haber s ďábelským nápadem: otrávit nepřátelská vojska chlórem. K prvnímu útoku došlo 22. dubna 1915 pozdě odpoledne u městečka Ypres v západní Belgii. Ten den bylo zasaženo nejméně 15 000 vojáků, z nichž až třetina zemřela. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Pancéřovaná masožravá ryba bez zubů

Dunkleosteus (z knihy Expedice badatele Věnceslava Brábka)|foto:Jan Sovák

Paleontologové znají už velmi dlouho zvláštní pancéřovou rybu zvanou Dunkleosteus. Jmenuje se po Davidu Dunkleovi, kurátoru přírodovědného muzea v Clevelandu, který se zabýval studiem fosilních ryb. Ryba po něm byla pojmenována roku 1956. Ovšem jako úplně první ji našel už roku 1867 nadšený sběratel zkamenělin Jay Terrell u Erijského jezera. Štěpán Rak v Meteoru upozornil, že se dochovaly zkameněliny jen opancéřované hlavy a délku zbylého těla odborníci přeceňovali. Jak tedy byla ryba dlouhá? A co měla místo zubů?

Uvidíme méně polárních září?

Island, polární záře|foto:Shutterstock

V posledních týdnech se hovoří o tom, že uvidíme menší počet polárních září. Ne proto, že by Slunce snížilo svoji aktivitu, ale kvůli klimatické změně. Ta má přinést větší pravděpodobnost výskytu oblačnosti. Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem ale upozorňuje, že se to netýká pozorování jevu z našeho území, ale z Arktidy. Proč nám může být lhostejno, když bude na severu větší oblačnost? Uvidíme polárních září stejně?

Jak kytovci vyluzují zvuky?

Kosatka|foto:Shutterstock

Delfíni, sviňuchy, kosatky, vorvani a vorvaňovci patří mezi tzv. ozubené kytovce. Ti se potápějí do velkých hloubek, kde už je tma. Pro komunikaci využívají „zpěvu“, tedy zvukových vln, které se nesou do velké dálky. Vědci si dlouhou dobu mysleli, že k vyluzování zvuků využívají, třeba jako lidé, hlasivky. Nový výzkum ukázal, že kytovci mají prázdné plíce a žádný zvuk jim z krku vyjít nemůže. Jak to dělají, že vydávají krásně slyšitelné zvuky, popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Vodovod pomníkem despoty

Muammar Kaddáfí – toto jméno jsme znali snad všichni ze zahraničních zpráv. Plukovník, vládce Libye od roku 1969 až do roku 2011. Politicky kontroverzní osoba, o které bychom si v Meteoru nic neříkali, nebýt toho, že se rozhodl ve své zemi vybudovat něco velkého – obří vodovod. Jaké měl důsledky? I o tom píše hydrogeolog Zbyněk Hrkal ve své knize O lidech a vodě, ze které si čteme v repríze.