Meteor o hvězdách ze studny, tricích protilátek a podivné rybě

Jsou hvězdy viditelné i ve dne?

Už je to velmi dávno, kdy se objevily zprávy o tom, že lze spatřit hvězdy na denní obloze. Stačí prý sestoupit do hluboké studny.

Pohled ze dna studny |foto: ArtHouse Studio, Pexels

Tuto tezi zapsal už Aristoteles, aniž by ji ověřil. Profesor Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně se o to ještě jako student pokusil, ale žádné hvězdy neviděl.

Myšlenka, že na dně studny je tma a je omezen vliv světlé oblohy na viditelnost planet, není bohužel správná. Přesto je možné na denní obloze vidět i další kosmická tělesa kromě Slunce a Měsíce.

Objev monoklonálních protilátek

Představte si, že jste v lese na rozlehlé mýtině. Je tma. Víte, že odněkud budete ohroženi na životě. Jenže nevíte čím. Přiletí šíp? Odkud, kdy? Nebo něco spadne z nebe? Někdo na vás z druhé strany mýtiny zpoza stromu vystřelí?

Krevní řečiště|foto: swiftsciencewriting, Pixabay

V podobné situaci je imunitní systém člověka. Kdykoli a kdekoli může dojít k ohrožení bezpočtem druhů nebezpečí. Ale co kdyby nám někdo dal do ruky tu správnou a jedinou funkční zbraň, která proti nebezpečí zabere?

Tzv. monoklonální protilátky byly objeveny přesně před 46 roky. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Buňky jako chameleóni

Bakterie|foto:Gerd Altmann, Pixabay, CC0 1.0

Chameleón loví hmyz pomocí vystřelovacího jazyka, který mu umožňuje bleskově chytit kořist i ve značné vzdálenosti. Natažený jazyk chameleona je obvykle delší než zbytek jeho těla a na konci je mírně rozšířený a lepkavý.

Jaké bylo překvapení vědců, když zjistili, že na podobném principu loví bakterie nebo viry buňky lidského těla zvané neutrofily. Obvykle poté zahynou, ale zničí tím i vetřelce. Teď ale vědci zjistili, že buňky našli způsob, jako celou akci přežít. Popsal ho profesor František Vyskočil z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

Kolika let se dožívá latimérie podivná?

Latimérie podivná|foto:Shutterstock

Latimérie podivná je ryba, která měla vyhynout před 70 miliony let. Jenže přišlo neuvěřitelné překvapení. Jeden jihoafrický rybář ji roku 1938 vylovil z moře živou! Ukázal ji Marjorii Latimerové, pracovnici místního muzea, po níž má dnes ryba jméno. Ta o nálezu informovala odborné kruhy.

Tak vzácná ryba se těžko studuje. Vědci přesto zjistili zajímavou věc – ryba se dožívá jen 20 let. Musí tedy velmi rychle růst. Zcela nový výzkum to ale zpochybňuje a ukazuje, že latimérie jsou naopak rybami dlouhověkými. Zmatky uvedl na pravou míru biolog prof. Jaroslav Petr.

Tabulka pro všechny generace

Odborníků, kterým v polovině 19. století chemické prvky nedaly spát, byla celá řada. Vyznat se v nich, nějak je seřadit… o to se mnozí chemikové snažili, leč marně.

Periodická tabulka prvků |foto:Fotobanka Pixabay, ©

Dokud nepřišel Dmitrij Ivanovič Mendělejev. Jeho tabulka se používá dodnes, i když prvků notně přibylo. Právě životu a dílu ruského chemika se věnuje povedené rozhlasové pásmo Jiřího Navrátila, které vysílal Meteor poprvé v roce 1979.