Meteor o geotermální energii, sluchu pavouků a inteligenci ptáků

7. květen 2022

Poslechněte si:

  • 01:12 Budeme si topit teplem z nitra Země?
  • 15:18 Slyší pavouci?
  • 22:28 Rozumí si vědci navzájem?
  • 28:16 Jak chytří jsou ptáci?   
  • 36:26 Proč jsme stále chladnější?
  • 45:55 Je možné mít alergii na Měsíc?

Hovoří geofyzik Antonín Tym, ornitolog Zdeněk Vermouzek nebo fyziolog František Vyskočil. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Záludné otázky z astronomie čte Marek Holý.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Budeme si topit teplem z nitra Země?

Geotermální energii využívají s úspěchem například na Islandu

Drahé energie jsou velkým problémem dnešní doby. Jak by se vám líbilo teplo, za které byste nemuseli nikomu platit? Vyžadovalo by to počáteční investici a pak náklady na údržbu. Ale „teplárnu“ byste měli vlastní.

Řešení se jmenuje geotermální energie. Pokud stavíte nový dům, stačí provést přímo pod základovou deskou sérii vrtů do hloubky řekněme 150 metrů, osadit je trubkami, pořídit čerpadlo a je skoro hotovo.

Česká republika má s rozvojem tohoto zdroje tepla velké zpoždění. Výzkumné centrum RINGEN, které sídlí v Litoměřicích se ho snaží dohnat. Dr. Antonín Tym o geotermální energii v Meteoru prozradil mnoho zajímavostí i praktických zkušeností.

Slyší pavouci?

Představa pavouka s velkýma ušima je komická. Přesto vědci prokázali, že dokáže vnímat zvukové vlny. Konkrétně jde o křižáka mostního, který žije i u nás.

Všichni vědí, že pavouk dokáže z vibrací pavučiny poznat, že se mu v ní zachytil hmyz. Křižák mostní ale dokáže prostřednictvím své sítě slyšet i zvukové vlny. Pomocí drápků na konci nohou pozná směr odkud zvuk přichází, i jeho intenzitu Podrobnosti popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Rozumí si vědci navzájem?

Charles Percy Snow, baron z Leicesteru, britský spisovatel a fyzik

Dnešní fyzik si na odborné přednášce z biologie může připadat jako v jiném světě, kterému ani za mák nerozumí. Což teprve filozof na technické univerzitě. Humanitní a přírodovědný směr se oddělily se už dávno.

Před 63 lety na horšící se porozumění mezi vědci upozornil jeden moudrý muž. Britský fyzik a literát Charles Percy Snow. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak chytří jsou ptáci?

Novokaledonská vrána

Novokaledonské vrány se proslavily experimentem, v němž dokázaly dostat potravu z nepřístupné nádoby. Prostě do ní házely kameny, tím stoupla hladina a potrava plavající na povrchu se doslala až k dosahu zobáku.

Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické ale upozorňuje, že podobně chytří jsou krkavci a havranovití na celém světě, i ti žijící u nás.

Jak se inteligence ptáků měří? Proč v přírodě nedominují jen ty nejchytřejší druhy?

Proč jsme stále chladnější?

Proč tělesná teplota člověka v průměru klesá?

Průměrná teplota lidského těla se za posledních 150 let snížila asi o 0,5 stupně. Jde o teplotu zdravých jedinců. Tato teplota kolísá u každého člověka během dne, ale její průměrná hodnota prokazatelně klesá. Čím je to způsobeno? Vědci navrhují hned tři možná vysvětlení.

Celkově lepší zdravotní stav díky rozvoji medicíny vede k tomu, že máme v těle méně zánětů, které jinak teplotu zvyšují. Za nižší teplotou by mohly stát i bakterie v našem těle. Nebo fakt, že žijeme ve vytápěných obydlích. Co z toho je nejdůležitější? O tom hovořil prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV.

Je možné mít alergii na Měsíc?

Astronaut Harrison A. Schmitt

Na první pohled to zní podivně. Alergie je přeci chybná a přehnaná reakce imunitního systému na nějaký podnět, obvykle chemický nebo biologický. Ale Měsíc? Ten jen svítí chladným světlem. Přesto existuje člověk, který na něj alergii měl.

Člen posádky Apolla 17 Harrison Schmitt dostal alergickou reakci na měsíční prach! Bude jemný prach problémem budoucích obyvatel měsíčních základen? Téma alergie na Měsíc přináší druhý díl připravované knihy 100+1 záludných otázek z astronomie nakladatelství Aventinum, jejímiž autory jsou Zdeněk Mikulášek, Pavel Gabzdyl a Miloslav Druckmüller.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...