Chytré vrány si vyrábějí nástroje

7. srpen 2018

O tom, že jsou některá zvířata šikovná a chytrá, nikdo nepochybuje. Mezi Einsteiny zvířecí říše často řadíme delfíny, psy, případně učenlivé opice. Správně bychom k nim měli přidat i některé druhy ptáků: konkrétně třeba novokaledonskou vránu.

Nová Kaledonie se nachází v Tichém oceánu, nedaleko Austrálie. Řadí se mezi zámořská území pod správou Francie. V minulosti bývala Nová Kaledonie trestaneckou kolonií, do roku 1897 sem bylo posláno na 22 000 trestanců. Nás ovšem lokalita zajímá z úplně jiného důvodu. Je totiž domovem velmi zajímavého druhu vrány.

Vrána řemeslnice

„Vrána novokaledonská si umí vyrábět složité nástroje, třeba háček, jímž si jako rybář vytáhne larvu, která by jinak byla nedostupná někde v hloubce štěrbiny. Někdy do larvy šťouchá tenkým stéblem tak dlouho, dokud ji nerozzuří. Larva se pak zakousne do stébla a vrána ji vytáhne i se stéblem z úkrytu ven,“ popisuje biolog Jaroslav Petr.

Není divu, že se právě tito chytří ptáci stali oblíbeným předmětem vědeckých studií. Vědce zajímá například to, jestli si vrány své dovednosti předávají z generace na generaci učením. Zkrátka jestli vraní máma učí své ptáče řemeslu. 

Učí se mladé od zkušených?

„Nikdo z vědců neviděl, že by mláďata okoukávala starší vrány, jak si nástroje vyrábějí. Víme ale, že mladé vrány občas čmajznou nástroj od starší a prohlížejí si ho. Zřejmě si tedy vtisknou do paměti, jak nástroj vypadá, a pak se samy pokouší ho vyrobit,“ vysvětluje Jaroslav Petr.

r_2100x1400_dvojka.png

Aby tento předpoklad vědci potvrdili, nebo vyvrátili, rozhodli se vyzkoušet pár experimentů. „Vytvořili takový automat, který vydal pochoutku, třeba červa, po vsunutí kartičky dvou různých rozměrů,“ pokračuje biolog.

Jedna kartička byla větší, měla rozměr zhruba 4krát 6 cm, druhá pak byla menší (1,5 na 2,5 cm). Některým vranám fungovaly na výdej červů větší karty, jiným zase menší. „Postupně se to naučily a vždy strkaly správnou kartu. Pak jim ovšem vědci kartičky sebrali a místo nich jim dali jednu obrovskou kartu, která se do otvoru nevešla,“ dodává Jaroslav Petr.

Chytré vrány

A co vrány udělaly? Rozhodně se z toho nehroutily, ani neumíraly hlady. Rychle totiž pochopily, že správným řešením je ozobat kartu přesně do takového tvaru, který se do otvoru vejde. Ty, které byly navyklé na kartu menšího rozměru, si přesně takovou vyrobily. Vrány, které věděly, že červa dostanou s větší kartou, si vyrobily větší.

„Vědci tak potvrdili, že vrána si vytvoří v mysli obraz nástroje a uloží si ho do paměti. Potom si vyrobí přesný funkční nástroj. Ukázalo se, že vrána je velmi inteligentní,“ uzavírá Jaroslav Petr.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio

Související

  • Mozky zvířat a lidská hloupost

    Na co asi myslí náš pes? Zkušený majitel to možná pozná, věda ale zatím číst v myšlenkách zvířat ani lidí neumí. Co ale umí, to je rozeznat strukturu mozku a identi...

  • Ptáci úmyslně zakládají požáry

    Austrálie hlásí parné léto, jako vždy bohaté na požáry. Některé z nich mají na svědomí žháři. Jenže je není možné vsadit do vězení. Nejsou to totiž lidé, ale draví ptáci.

  • Co máme společného s mozkem ptáků?

    Srovnávat mozky lidí a ptáků je dost zrádné. Když je někdo hodně hloupý a naivní, říkáme o něm, že má „ptačí mozeček“. Přesto máme s opeřenci něco společného. Přine...