Meteor o genové chiméře, Keplerovu zákonu a chytrém tyranosaurovi

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Červen v zrcadle pranostik

Sušení trávy |foto:Bronisław Dróżka, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Měsíc červen byl pro rolníky vždy měsícem, kdy se hojně sekaly louky a sušila tráva. Dokládá to řada pranostik, například: „Sečme luka, když nám jich je nejvíce líto.“ Začíná také sklizeň prvních plodin a důležité je, aby se do půdy dostalo dost vláhy: „Po suchém máji, červnové deště cenu zlata mají.“ Že deště skutečně v tomto období přicházejí, dokládá dodnes velmi známá pranostika „Medardova kápě – čtyřicet dní kape.“ Tyto a mnoho dalších pranostik a jejich souvislosti s počasím popsal Doc. Zdeněk Vašků ve své knize Hold slunci, dešti, půdě a pluhu. Ty nejzajímavější pro měsíc červen jsme si v Meteoru představili.

Mravenci s dvojími geny

Každý člověk má v každé buňce svého těla dědičnou informaci od svých rodičů. Je to logické. V prvních chvílích jsme přeci vznikli sloučením dvou buněk. A všechny ostatní buňky vznikly následným dělením. DNA obsažená v našich buňkách je stejná a jde jen o to, které geny se zapínají a vypínají, aby např. krevní buňka vypadala jinak než buňka kůže. Vědci teď sledovali DNA mravence zvaného „žlutý šílenec“ a zjistili neuvěřitelnou věc. Má ve svém těle buňky se dvěma různými sadami DNA! Podle biologa prof. Jaroslava Petra byla objevena doslova „genetická chiméra“.

3. Keplerův zákon

Sluneční soustava |foto:Shutterstock

Johanes Kepler jako první přišel na zákonitosti obíhání planet kolem Slunce. Formuloval tři zákony, z nichž třetí zveřejnil 27. května 1618, tedy před 405 lety. V podstatě Kepler přišel na to, že planety blízko Slunce jej oběhnou za kratší čas než planety vzdálené. Oběžná doba ale roste se vzdáleností od Slunce rychleji než tato vzdálenost. Například Saturn je od Slunce vzdálen přibližně jen 10x dál než Země, ale jeho oběžná doba je skoro 30x delší. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Byl tyranosaurus chytřejší než šimpanz?

Tyranosaurus Rex |foto:Shutterstock

Opravdu existují odborníci, kteří to nevylučují. Jak ale objektivně zhodnotit schopnosti mozku těchto druhohorních dravců? Žijící tvory lze podrobit různým testům inteligence, ale vyhynulé? Přesto novější výzkumy pomocí nepřímých důkazů směřují ke změně pohledu. Tyranosaurus byl obvykle líčen jako krvežíznivá nestvůra, bezkonkurenční predátor. Síla a inteligence se ale nevylučují. Pokud tyranosaurus zároveň vynikal inteligencí, byl o to nebezpečnější, jak nám potvrdil paleontolog dr. Vladimír Socha.

Nepál – nejvyšší hory bez vody

Mount Everest|foto:Shutterstock

Hlavní město Káthmándú bylo ještě před druhou světovou válkou zásobováno pitnou vodou stejným způsobem, jaký známe ze středověké Prahy. Vodu přiváděly do centra vodovody od pramenů ležících v čistém prostředí v horách mimo městskou aglomeraci. Každý obyvatel měl možnost nabrat si pitnou vodu v některé z kašen. Odpadu bylo minimálně, organické zbytky se kompostovaly, splachovací záchod byl neznámý pojem a spotřeba vody ve srovnání s dneškem tak byla nepatrná. Pak přišel problém charakteristický pro celý rozvojový svět. Počet obyvatel hlavního města začal závratným tempem narůstat. I o tom píše hydrogeolog Zbyněk Hrkal ve své knize O lidech a vodě, ze které si čteme v repríze.