Meteor o geniálním živočichovi, prvním patentu a rychlé evoluci ryb

31. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lilijice
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:45 Živočich bez očí, mozku a hlavy
  • 11:05 První americký patent
  • 16:00 Je při měsíčních zatměních na Měsíci tma?
  • 21:26 Evoluce ryb v sopečném jezeru
  • 28:54 Jak rozlišit velké racky?
  • 34:25 Manželé Curieovi - Příběh lásky zvané radium

Živočich bez očí, mozku a hlavy

Lilijice

Na první pohled by se mohlo zdát, že takový živočich nemůže existovat. Jsme zvyklí, že hlava je centrem organismu a bez ní ho nelze ovládat. Jenže to platí u rozvinutějších živočichů, jakými jsou třeba savci. Dnes i v minulosti jednodušším organismům stačí primitivnější vybavení. Například lilijice, které dodnes žijí v mořích, měly v pravěku neuvěřitelně propracovaný orgán, který umožňoval měnit hloubku. Šlo o jakýsi plovák, odborně zvaný lobolit. Jak fungoval, vysvětlil dr. Štěpán Rak z Muzea Českého krasu v Berouně.

První americký patent

Patentový model šicího stroje z roku 1851, kvůli kterému se Isaak Singer dostal do soudního sporu

Amerika se zprvu řídila tradičním právem britským, ale po získání nezávislosti začala vytvářet vlastní federální systém ochrany duševního vlastnictví. V roce 1787 delegáti ústavodárného shromáždění přijali tzv. Patentovou doložku. Zasloužil se o to i vynálezce John Fitch, který poslance krátce předtím povozil ve svém parním člunu. V dubnu 1790 zastupitelé schválili Patentový zákon a vytvořili radu, která měla právo udělovat patenty na „dostatečně užitečné a důležité“ vynálezy. První patent schválený radou byl vydán 31. července 1790 filadelfskému obchodníkovi Samuelu Hopkinsovi na jeho metodu výroby potaše. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Je při měsíčních zatměních na Měsíci tma?

Zatmění Měsíce těsně nad obzorem Země

Jde o velmi záludnou otázku. Můžete o ní přemýšlet třeba takto: zatmění Měsíce vzniká, když se na jednu přímku dostanou Slunce, Země a Měsíc. Takže Měsíc vlétá do zemského stínu. Když je ve stínu, nesvítí na něj Slunce a nemůže se na něj odrážet ani sluneční světlo odražené od Země, protože to svítí na Zemi zezadu. Země má v okamžiku zatmění přivrácenu k Měsíci svou noční stranu. Odpověď tedy je – ano, samozřejmě, na Měsíci je během úplného měsíčního zamění tma! Vaše úvaha byla celá správně. Bohužel její výsledek je chybný. Proč? To v našem prázdninovém astronomickém okénku vysvětlil prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Evoluce ryb v sopečném jezeru

Arktický ostrov Jan Mayen - patří Norsku a vévodí mu kužel sopky Beerenberg (foto uživatel Dreizung)

V Severním ledovém oceánu se nachází malý ostrov Jan Mayen. V jednom z jezer s názvem Nordlaguna žijí dvě zajímavé populace ryb sivena severního. Vědci našli převažující drobné rybky o velikosti 25 cm, ale asi 7 % tvoří ryby velké, dravé, šedesáticentimetrové, které loví ty pětadvaceticentimetrové. Na tom je úžasné, že původně žily v jezeře jen stejně velké ryby, a to ještě roku 1732, kdy po sopečné erupci  přestalo být jezero propojené s mořem. Dokládá to nesmírně rychlou evoluci, kdy se jediný druh dokázal přizpůsobit nové situaci během 300 let. Novinku přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak rozlišit velké racky?

racek

Při vědecké či odborné práci lze udělat řadu chyb. Nevyhýbají se jim ani ornitologové při poznávání ptáků. Třeba velcí rackové se určují velmi komplikovaně. Při tom ještě v sedmdesátých letech s tím problém nebyl. Řeč je konkrétně o racku stříbřitém. Na naše území se totiž dostaly hned tři poddruhy. Vyznat se v nich je problém i pro zkušeného ornitologa, jak potvrdil zoolog Jan Andreska.

Manželé Curieovi - Příběh lásky zvané radium

Marie Curie-Skłodowská a Pierre Curie ve své laboratoři v Paříži

Pierre Curie a Marie Curie Sklodowská - snad nejznámější vědecký pár historie. Jejich výzkum radioaktivity znamenal obrovský pokrok. Odměnou jim byly Nobelovy ceny i celosvětové uznání. Ruku v ruce s bádáním se jejich životem vinula i láska. Této mimořádné dvojici pracující v obtížných podmínkách, se věnuje třídílné rozhlasové pásmo Josefa Kleibla vysílané v Meteoru roku 1981 s názvem „Příběh lásky zvané radium“. V Meteoru jsme si ho po mnoha letech připomněli, tentokrát závěrečným dílem.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související