Meteor o geniálním živočichovi, prvním patentu a rychlé evoluci ryb

Živočich bez očí, mozku a hlavy

Lilijice|foto:Štěpán Rak

Na první pohled by se mohlo zdát, že takový živočich nemůže existovat. Jsme zvyklí, že hlava je centrem organismu a bez ní ho nelze ovládat. Jenže to platí u rozvinutějších živočichů, jakými jsou třeba savci. Dnes i v minulosti jednodušším organismům stačí primitivnější vybavení. Například lilijice, které dodnes žijí v mořích, měly v pravěku neuvěřitelně propracovaný orgán, který umožňoval měnit hloubku. Šlo o jakýsi plovák, odborně zvaný lobolit. Jak fungoval, vysvětlil dr. Štěpán Rak z Muzea Českého krasu v Berouně.

První americký patent

Patentový model šicího stroje z roku 1851, kvůli kterému se Isaak Singer dostal do soudního sporu|foto:Český rozhlas

Amerika se zprvu řídila tradičním právem britským, ale po získání nezávislosti začala vytvářet vlastní federální systém ochrany duševního vlastnictví. V roce 1787 delegáti ústavodárného shromáždění přijali tzv. Patentovou doložku. Zasloužil se o to i vynálezce John Fitch, který poslance krátce předtím povozil ve svém parním člunu. V dubnu 1790 zastupitelé schválili Patentový zákon a vytvořili radu, která měla právo udělovat patenty na „dostatečně užitečné a důležité“ vynálezy. První patent schválený radou byl vydán 31. července 1790 filadelfskému obchodníkovi Samuelu Hopkinsovi na jeho metodu výroby potaše. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Je při měsíčních zatměních na Měsíci tma?

Zatmění Měsíce těsně nad obzorem Země |foto:Fotobanka Pixabay

Jde o velmi záludnou otázku. Můžete o ní přemýšlet třeba takto: zatmění Měsíce vzniká, když se na jednu přímku dostanou Slunce, Země a Měsíc. Takže Měsíc vlétá do zemského stínu. Když je ve stínu, nesvítí na něj Slunce a nemůže se na něj odrážet ani sluneční světlo odražené od Země, protože to svítí na Zemi zezadu. Země má v okamžiku zatmění přivrácenu k Měsíci svou noční stranu. Odpověď tedy je – ano, samozřejmě, na Měsíci je během úplného měsíčního zamění tma! Vaše úvaha byla celá správně. Bohužel její výsledek je chybný. Proč? To v našem prázdninovém astronomickém okénku vysvětlil prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Evoluce ryb v sopečném jezeru

Arktický ostrov Jan Mayen - patří Norsku a vévodí mu kužel sopky Beerenberg|foto:Český rozhlas

V Severním ledovém oceánu se nachází malý ostrov Jan Mayen. V jednom z jezer s názvem Nordlaguna žijí dvě zajímavé populace ryb sivena severního. Vědci našli převažující drobné rybky o velikosti 25 cm, ale asi 7 % tvoří ryby velké, dravé, šedesáticentimetrové, které loví ty pětadvaceticentimetrové. Na tom je úžasné, že původně žily v jezeře jen stejně velké ryby, a to ještě roku 1732, kdy po sopečné erupci  přestalo být jezero propojené s mořem. Dokládá to nesmírně rychlou evoluci, kdy se jediný druh dokázal přizpůsobit nové situaci během 300 let. Novinku přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak rozlišit velké racky?

Racek|foto:Pixabay, CC0 1.0

Při vědecké či odborné práci lze udělat řadu chyb. Nevyhýbají se jim ani ornitologové při poznávání ptáků. Třeba velcí rackové se určují velmi komplikovaně. Při tom ještě v sedmdesátých letech s tím problém nebyl. Řeč je konkrétně o racku stříbřitém. Na naše území se totiž dostaly hned tři poddruhy. Vyznat se v nich je problém i pro zkušeného ornitologa, jak potvrdil zoolog Jan Andreska.

Manželé Curieovi - Příběh lásky zvané radium

Marie Curie-Skłodowská a Pierre Curie ve své laboratoři v Paříži |foto: Wellcome Images (licence CC BY 4.0)

Pierre Curie a Marie Curie Sklodowská - snad nejznámější vědecký pár historie. Jejich výzkum radioaktivity znamenal obrovský pokrok. Odměnou jim byly Nobelovy ceny i celosvětové uznání. Ruku v ruce s bádáním se jejich životem vinula i láska. Této mimořádné dvojici pracující v obtížných podmínkách, se věnuje třídílné rozhlasové pásmo Josefa Kleibla vysílané v Meteoru roku 1981 s názvem „Příběh lásky zvané radium“. V Meteoru jsme si ho po mnoha letech připomněli, tentokrát závěrečným dílem.