Meteor o bouřkách, rybě s neviditelnými zuby a matematických cifršpiónech

Blesk
Blesk
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:29 Jak vznikají bouřky?
  • 07:58 Božská částice Higgsův boson
  • 14:16 Jak by vypadala naše civilizace bez vědy?
  • 19:44 Ryba s neviditelnými zuby
  • 30:00 Matematičtí cifršpióni

Jak vznikají bouřky?

Přesně tak se ptal jeden z našich posluchačů, protože si všiml, že někdy bouřka nepřijde, i když jsou splněny všechny podmínky pro její vznik. Podle Marina Nováka z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem je potřeba, aby nejprve vznikla tzv. instabilní vrstva. Stačí k tomu třeba prohřátí zemského povrchu a od něj pak i přízemní vrstvy vzduchu. Obtížnější je dosáhnout toho, aby teplota klesala dostatečně rychle s výškou v dostatečně silné vrstvě troposféry, přinejmenším několik kilometrů. Na to už nestačí jen prohřívání povrchu. Přesto bouřka vzniknout nemusí. Proč?

Božská částice Higgsův bozon

Podstatné rozšíření velkého hadronového urychlovače spočívá ve vytvoření dokonale magneticky odstíněné komory v jeho prostoru

Možná si pamatujete, jak byl před 7 lety s velkou slávou oznámen objev tzv. Higgsova bosonu. Částice, kterou vědci dlouho hledali a nemohli najít. Podařilo se to až v CERN v urychlovači LHC. Tahle částice hraje ve vesmíru i na Zemi důležitou roli, protože stručně řečeno „dává ostatním částicím hmotnost“. Objevena byla až 48 let poté, co ji Peter Higgs předpověděl. Jak je možné, že její existenci tušil s takovým velkým předstihem? To jsme si přiblížili v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak by vypadala naše civilizace bez vědy?

V laboratoři ing. J. Opršal s koloidním roztokem stříbra, reakce pozoruje ing. M. Pouzar Ph.D.

Zní to jako pošetilá otázka. Je možné, aby naše civilizace nevymýšlela nic nového a obešla se bez vědy? Jak by v takovém případě vypadal náš svět? Ptali jsme se na názor 10 členů Učené společnosti ČR. Odpovídali teoretický fyzik Jiří Bičák, jazykovědec František Čermák, astronom Jiří Grygar, psychiatr Cyril Höschl, fyzioložka Helena Illnerová, matematik Jaroslav Nešetřil, genetik Václav Pačes, chirurg Jan Pirk, imunoložka Blanka Říhová a biochemička Eva Zažímalová.

Ryba s neviditelnými zuby

Představte si, že jste hlubokomořská ryba žijící kilometry pod hladinou. V takové hloubce je už naprostá tma. Nejste ale obyčejná ryba nýbrž pestrosvítivec jiskřící. Prapodivný název budí dojem, že ryba hýří barvami a září jak diskotéková koule z osmdesátých let. Ve skutečnosti je ryba samotná spíše šedivá, ale navíc má něco jako „lucerničku“. Zavěšenu daleko před čelistí. Světlem láká kořist. Jenže ji nechce vyděsit pohledem do rozevřené tlamy plné zubů. Proto přišla na trik, jak své zuby udělat neviditelnými. Podrobnosti přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Matematičtí cifršpióni

Matematika

Mate matika? Tedy mate nás matematika? Odporuje někdy výsledek zdravému, selskému rozumu i v případě, kdy ho vypočítá úplně správně profesionální matematik? Právě takovým případům se věnuje nový cyklus Meteoru "Mate-matika?". Matematika formou příběhů ztvárněných herci s komentářem matematika Doc. Mirko Rokyty z MFF UK. Ve čtvrtém díle poznáme firmu s prapodivnými vztahy a ještě prapodivnějším účetnictvím, kde kontrola brzy odhalí rozsáhlé podvody. Pozná je na počkání a jen díky matematice! Poslechněte si náš příběh.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související