Meteor o 29. únoru, Kolumbově zatmění a medvědím spánku

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Medvěd hnědý
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:24 29. únor jako škodič statistik
  • 08:29 Zachránilo Kolumba zatmění Měsíce?
  • 13:27 Proč nevíme, kde přezimují jiřičky?
  • 26:14 Jak si medvědi během zimního spánku udržují svaly?
  • 35:45 Toxické zbraně termitů

29. únor jako škodič statistik

29. únor

Datum 29. února je pro mnoho lidí výjimečné, ale může narušit statistiky. Ten, kdo se narodil 29. února není v důchodovém věku 4x mladší jen proto, že jeho den narození proběhl za jeho život 4x méně často, než u ostatních lidí.

Jaké potíže působí den, který se vkládá jednou za čtyři roky ve statistických řadách? Musí se s tím počítat? Na příkladu meteorologie to ukázal Martin Novák z ČHMÚ v Ústí nad Labem.

Zachránilo Kolumba zatmění Měsíce?

Kryštof Kolumbus připlouvá do Ameriky

Během své čtvrté výpravy do Karibiku musel Kolumbus v červnu 1503 se zbylými dvěma loděmi nouzově přistát u břehů dnešní Jamajky. Výprava potřebovala pomoc domorodců. Bohužel se k nim námořníci nechovali hezky, a tak domorodci začali být nepřátelští.

Kolumbus prohlásil: „Všemocný je smutný z toho, jak zdejší domorodci zacházejí s Kolumbem a jeho posádkou. Všemocný dnes v noci projeví svou nespokojenost tím, že odstraní Měsíc z nebe.“ Zděšení domorodci pak sledovali, jak z oblohy mizí Měsíc. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč nevíme, kde přezimují jiřičky?

Jiřička obecná

Ptákem roku 2020 vyhlásila Česká společnost ornitologická jiřičku. Ta je podobná vlaštovce a naši předkové je mezi sebou ani nerozlišovali. Svědčí o tom pranostiky, které jsou často shodné.

Přestože jiřičky žijí v blízkosti člověka velmi dlouho, dodnes nevíme, kde přesně v Africe přezimují. Z milionu okroužkovaných evropských ptáků se v Africe našlo jen 20. Pomůže metoda zjišťující radioaktivní stopu v peří? Nebo nová generace čipů s GPS signálem? Nad tím uvažoval Zdeněk Vermouzek, ředitel z České společnosti ornitologické.

Jak si medvědi během zimního spánku udržují svaly?

Medvěd hnědý

Zimní spánek medvědů by se neměl nazývat hibernací, protože teplota těla poklesne jen o několik stupňů. Mnohem zajímavější je, že medvěd za celou zimu nevstává, nehýbe se, a přesto se na jaře probudí v dobré kondici.

Na rozdíl třeba od astronautů, kteří po půlročním pobytu ve vesmíru dočasně využívají invalidní vozík, dokáže medvěd bez problémů běhat. Co se děje v jeho svalech, že neztrácejí na síle? Pomohlo by takové zjištění třeba lidem dlouhodobě upoutaným na lůžku? To popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Toxické zbraně termitů

Královna, voják a dělník termita natalského – tři základní kasty, na nichž stojí chod kolonie termitů

Dříve se termitům říkalo „všekazi“, což je velmi nelichotivé označení. Bývali považováni za samostatný řád hmyzu, ale dnes se řadí mezi šváby. S mravenci mají možná podobný vzhled, ale jinak jsou od sebe velmi vzdálení. A hlavně jsou společenští.

Jjejich vzájemná spolupráce a rozdělení práce v termitiště, jsou obdivuhodné. Proto se dostali do knihy nakladatelství Academia Hmyzí rodiny a státy, ze které nám čtou Miloň Čepelka a autor prof. Jan Ždárek. Víte například, jaké zbraně termiti využívají?

Spustit audio
autor: Petr Sobotka | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související