Meteor o sloní paměti, zrádných sopkách a nejhorší zimě naší historie

Zima
Zima
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:39 Mají sloni opravdu tak skvělou paměť?
  • 10:35 Ztroskotal Robinson na ostrově i ve skutečnosti?
  • 14:27 Nová teorie výbuchů malých sopek
  • 24:56 Věda bez internetu
  • 33:33 Proč způsobuje česnek nepříjemný dech?
  • 37:48 Nejhorší zima naší historie

Mají sloni opravdu tak skvělou paměť?

Sloni

„Ty máš paměť jako slon“. Toto rčení se vžilo natolik, že není třeba ho někomu vysvětlovat. Ponechme stranou otázku, proč zakořenilo u nás, kde žijí sloni jen v zoo a věnujme se podstatě sdělení, které říká, že slon má skvělou paměť. Je to pravda? Sloni se skutečně dají vycvičit a pracovní sloni zvládnou až 30 různých povelů. Také se povedlo naučit slony během jednoho roku rozeznávat 13 různých obrazů. Nejnovější výzkum se zaměřil na putování sloních stád krajinu. Ukázalo se, že sloni putují „po paměti“. Podrobnosti přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Ztroskotal Robinson na ostrově i ve skutečnosti?

Robinson Crusoe a jeho věrný sluha Pátek

Román Daniela Defoa „Robinson Crusoe“ byl napsán přesně před 300 lety. Příběh trosečníka na pustém ostrově oslovil generace čtenářů a pojem „robinzon“ zlidověl. Autor si ale příběh nevymyslel úplně, nechal se inspirovat skutečným osudem námořníka, který byl roku 1704 vysazen z lodi na ostrov v Tichém oceánu. Jmenoval se Alexander Selkirk. Jaký byl osud tohoto muže a jak se liší od příběhu románové postavy? To jsme si řekli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Nová teorie výbuchů malých sopek

Na Trosky vyšlo od dubna do konce října 109 539 turistů

O malých sopkách dlouho panovalo několik mýtů. Geologové si mysleli, že jsou poměrně jednoduché, že vznikají během jedné nebo maximálně několika málo erupcí, ovšem jdoucích rychle za sebou, že mají jednoduchou historii, že mají jednoduché složení magmatu a že se jejich chování dá snadno předpovědět. Vladislav Rapprich s kolegy z České geologické služby ukázal, že tomu tak není. Na konkrétních případech českých sopek letité mýty vyvrátil a v Meteoru prozradil na základě čeho. Pomohly i známé Trosky.

Věda bez internetu

Digitální planeta

Umíte si představit svůj dnešní život bez internetu? Nejde to. Kdo by tak žil, zaostával by za ostatními, a to platí u vědy dvojnásob. Astrofyzik Jiří Grygar v Meteoru zavzpomínal, jakým kuriózním způsobem kolovala po světě roku 1992 zpráva o výbuchu jasné novy v souhvězdí Labutě. Nova Cygni 1992 byla vidět pouhýma očima bez dalekohledu, přesto o ni řada významných profesionálních astronomů nevěděla. Informace kolovaly velmi krkolomným způsobem, který se nám dnes zdá až komický.

Proč způsobuje česnek nepříjemný dech?

Česnek

Tu situaci zná každý. Hostitel ve snaze připravit lahůdku, použije třeba do jednohubek česnekovou pomazánku. Host jich labužnicky smlsne třeba deset a pak nelibě nese, když se od něj jiní hosté odvracejí. Nepříjemný dech po požití česneku je čistě společenským problémem, ale má svůj chemický základ. Jak přesně vzniká? A co se dá proti tomu dělat? V Meteoru jsme si o tom četli v knize Andyho Brunninga s názvem „Proč pláčeme př krájení cibule?“, kterou česky vydalo nakladatelství Grada. Knihu můžete vyhrát, pokud odpovíte do 6. února správně na soutěžní otázku z konce pořadu.

Nejhorší zima naší historie

Zima

Nejstudenější zima 20. století postihla Evropu roku 1929. Jen si představte, že zamrzlo Baltské moře i kanály v Benátkách. V Praze bylo 120 cm sněhu, 62 dní v řadě nevystoupala teplota nad nulu a byla zaznamenána dodnes rekordně nízká teplota -42,2 stupňů (Stecherův mlýn u Litvínovic). Kalamita nejen v dopravě, ale i národní katastrofa pro zemědělství. Kvůli promrzlé půdě uhynulo na 50 % ovocných stromů. Meteor se vydal do rekordní zimy v únoru 1929 prostřednictvím zdramatizovaného textu doc. Zdeňka Vašků z České zemědělské univerzity.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související