Máme půdní demokracii?

„Ačkoli se často pohybujeme v úrovni slovního i politického suterénu, jsme půdní demokracií,“ říká publicista a teatrolog Vladimír Just.

Příkladů najdeme dost:
- Tento návrh se musí nejprve projednat na půdě senátu.
- Na půdě Národního divadla jsou takové experimenty s národní klasikou nezodpovědné.
- Celá diskuse o Lisabonu by se měla přenést na půdu parlamentu.

„Mohli bychom použít i slova pole – na poli senátu, na poli vědy – ale pole je moc horizontální, nemá onu vyvyšovací funkci,“ domnívá se profesor Just.

„Na půdě je metafora lacině povyšující, má možná zabránit narušení určité posvátnosti. Bral bych ji jako vhodnou a přiléhavou pouze v krajních případech, kdy dochází k brutálnímu ohrožení, třeba akademické půdy nebo svobody – tam je možné použít na půdě.“

V jiných případech profesor Just doporučuje půdu úplně vynechat a vystačit si jen předložku na nebo v: místo „na půdě senátu“ říct prostě „v senátu“.

Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.