Když v sobě uzavřete trauma jako v konzervě, vyvolává to dlouhodobé obtíže, varuje terapeut Filip Žitník
Trauma není jen v naší psychice, ale i v našem těle. Zůstává dlouhé roky, i když nebezpečí pomine, připomíná terapeut Filip ŽItník v pořadu Dva na Dvojce.
„Trauma nás odpojí od části sebe sama. Když skončí nějaká strašná událost, tak bychom chtěli nechat následky odejít, třeba pláčem. Na to potřebujeme pocit bezpečí, kontakt s člověkem, který je na nás naladěný. Někdy se člověk uzavře, trauma zůstane uvnitř jako v konzervě a pak vyvolává dlouhodobé obtíže.“
Autonehoda nebo velké nároky
Traumatem může být něco příliš rychlého, příliš intenzivního, na co nejsme připraveni, vysvětluje Filip Žitník. „Klasická je třeba autonehoda. Trauma může prožívat i malé dítě, když jsou na něj vyšší nároky, než odpovídají jeho věku. Chce vyhovět situaci, ale zároveň na to nemá energii ani znalosti. A to vyvolává velké utrpení.“
„Při léčbě traumatu je třeba postupovat opatrně,“ zdůrazňuje terapeut Filip Žitník. „Důležité je, aby měl člověk pocit bezpečí. Pracujeme na tom přes příjemné vjemy, nejdeme hned k traumatu. Existuje úžasný americký film Moudrost traumatu. Srozumitelným způsobem ukazuje dynamiku vzniku traumatu a jeho léčení. Je soucitný, nadějný a lidský.“
Může být trauma i pozitivní? Jak se vyrovnat s traumatem po vleklé nemoci? Mohou miminka cítit trauma maminky při porodu?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
