Tomáš Kraus: Pro tátu byly Lidice největší trauma, i když prošel Osvětimí a přežil pochod smrti

10. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pomník dětským obětem války, Lidice

Před 79 lety došlo k jednomu z nejhrůznějších činů druhé světové války na našem území – k vypálení obce Lidice. Akt nacistické pomsty za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha přežila jen hrstka lidických obyvatel. V sobotu se na místě tragédie uskuteční komorní pietní akce.

Z původních Lidic nemělo zůstat nic a nikdo. Dne 10. června 1942 nacisti zastřelili všechny dospělé lidické muže i jejich nedospělé syny. Ženy a děti byly odvlečeny do koncentračních táborů. Jen zlomek lidických dětí byl poslán na převýchovu.

Čtěte také

Jedním ze třiceti lidí, kteří byli nuceni pohřbívat v Lidicích zavražděné muže, byl i terezínský vězeň novinář František Robert Kraus.

Táta to, co prožil, několikrát sepsal. Napsal několik povídek v různých formátech a snažil se své svědectví z Lidic, Terezína, Osvětimi a dalších táborů všemožně vydat, vzpomíná tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.

Největší trauma

O Lidicích táta vždycky mluvil jako o největším traumatu, které zažil. Právě tady byl totiž poprvé vystaven nacistickému běsnění. Jako terezínský vězeň si do poslední chvíle myslel, že tou obětí má být on a jeho spoluvězni. Navíc zde mezi zemřelými poznal svého kolegu z ČTK.

K osobním vzpomínkám Tomáš Krause, které se vážou k Lidicím, patří také ta na armádní film. Táta mě vzal s sebou na natáčení jeho svědectví o Lidicích. Film režíroval Pavel Háša. Bohužel z poměrně dlouhého tátova příspěvku byla do dokumentu použita pouhá minuta z jeho vzpomínání, přestože měl k tomu nejblíž.

Františku Krausovi se nakonec podařilo utéct z pochodu smrti a znovu se setkat se svojí ženou. Jejich manželství bylo zcela ojedinělé, protože se vzali již před válkou a válku také oba přežili. Lidé mojí generace většinou pocházejí z manželství lidí, kteří během holokaustu přišli o své partnery.

Nadějný návrat

Návrat do normálního života nebyl pro navrátilce z koncentračních táborů jednoduchý i z toho důvodu, že se teprve postupně dozvídali z dnešního pohledu známé historické souvislosti.

Přestože nikdo další z rodiny nepřežil, snažili se rodiče začít nový život. Táta se vrátil ke svému zaměstnání do Českého rozhlasu i do ČTK. Později založil i krátkovlnné vysílání do zahraničí.

Přišly ale procesy se Slánským a další trauma a perzekuce. I když se o následných menších procesech moc neví, dotkla se tato hysterie v zásadě každého žida v Československu,“ konstatuje Tomáš Kraus.

Můj táta pak musel znovu kvůli svému židovskému původu z rozhlasu odejít, což samozřejmě nesl velice těžce. Byl vyhozen i z bytu, který dostal v roce 1945. Musel se začít živit na volné noze. A tak začal psát, o holokaustu i o staré židovské Praze. Kvůli komunistické cenzuře však publikoval pod pseudonymy.

Další témata rozhovoru: aktuální dění v Izraeli; vzestup antisemitismu ve světě; vyhlášení vítěze prestižní literární ceny France Kafky.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...