Tomáš Kraus: Pro tátu byly Lidice největší trauma, i když prošel Osvětimí a přežil pochod smrti
Před 79 lety došlo k jednomu z nejhrůznějších činů druhé světové války na našem území – k vypálení obce Lidice. Akt nacistické pomsty za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha přežila jen hrstka lidických obyvatel. V sobotu se na místě tragédie uskuteční komorní pietní akce.
Z původních Lidic nemělo zůstat nic a nikdo. Dne 10. června 1942 nacisti zastřelili všechny dospělé lidické muže i jejich nedospělé syny. Ženy a děti byly odvlečeny do koncentračních táborů. Jen zlomek lidických dětí byl poslán na převýchovu.
Čtěte také
Jedním ze třiceti lidí, kteří byli nuceni pohřbívat v Lidicích zavražděné muže, byl i terezínský vězeň novinář František Robert Kraus.
„Táta to, co prožil, několikrát sepsal. Napsal několik povídek v různých formátech a snažil se své svědectví z Lidic, Terezína, Osvětimi a dalších táborů všemožně vydat,“ vzpomíná tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.
Největší trauma
„O Lidicích táta vždycky mluvil jako o největším traumatu, které zažil. Právě tady byl totiž poprvé vystaven nacistickému běsnění. Jako terezínský vězeň si do poslední chvíle myslel, že tou obětí má být on a jeho spoluvězni. Navíc zde mezi zemřelými poznal svého kolegu z ČTK.“
K osobním vzpomínkám Tomáš Krause, které se vážou k Lidicím, patří také ta na armádní film. „Táta mě vzal s sebou na natáčení jeho svědectví o Lidicích. Film režíroval Pavel Háša. Bohužel z poměrně dlouhého tátova příspěvku byla do dokumentu použita pouhá minuta z jeho vzpomínání, přestože měl k tomu nejblíž.“
Františku Krausovi se nakonec podařilo utéct z pochodu smrti a znovu se setkat se svojí ženou. „Jejich manželství bylo zcela ojedinělé, protože se vzali již před válkou a válku také oba přežili. Lidé mojí generace většinou pocházejí z manželství lidí, kteří během holokaustu přišli o své partnery.“
Nadějný návrat
Návrat do normálního života nebyl pro navrátilce z koncentračních táborů jednoduchý i z toho důvodu, že se teprve postupně dozvídali z dnešního pohledu známé historické souvislosti.
„Přestože nikdo další z rodiny nepřežil, snažili se rodiče začít nový život. Táta se vrátil ke svému zaměstnání do Českého rozhlasu i do ČTK. Později založil i krátkovlnné vysílání do zahraničí.“
Přišly ale procesy se Slánským a další trauma a perzekuce. „I když se o následných menších procesech moc neví, dotkla se tato hysterie v zásadě každého žida v Československu,“ konstatuje Tomáš Kraus.
„Můj táta pak musel znovu kvůli svému židovskému původu z rozhlasu odejít, což samozřejmě nesl velice těžce. Byl vyhozen i z bytu, který dostal v roce 1945. Musel se začít živit na volné noze. A tak začal psát, o holokaustu i o staré židovské Praze.“ Kvůli komunistické cenzuře však publikoval pod pseudonymy.
Další témata rozhovoru: aktuální dění v Izraeli; vzestup antisemitismu ve světě; vyhlášení vítěze prestižní literární ceny France Kafky.
Související
-
Přepis: Jak to vidí Tomáš Kraus – 10. června 2021
Hostem byl tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.
-
Z dobových materiálů vyplývá, že lidé detaily o tragédii Lidic nevěděli, říká jeden z největších sběratelů
Před 77 lety nacistické jednotky pod vedením Karla Hermanna Franka zničily středočeskou obec Lidice a povraždily muže, ženy a děti odvezly do koncentračních táborů.
-
Lidice byly zničeny vlastně omylem. „Na základě milostného dopisu,“ říká ředitelka tamního památníku
V sobotu 10. června 2017 uplyne 75 let od vyhlazení Lidic. Šlo o pomstu za atentát na Heydricha. Jak se pamětní místo v průběhu let měnilo, a jak vypadá dnes?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.